Nové zážitky prospívají mozku
Nejčastěji trpí starší lidé vysokým krevním tlakem neboli hypertenzí. U většiny pacientů se díky moderním lékům poměrně dobře daří udržet tuto nemoc pod kontrolou.
Menší skupinka nemocných však takové štěstí nemá. Jejich krevní tlak kolísá mezi příliš nízkými a příliš vysokými hodnotami. Právě oni by měli i během dovolené co nejvíce dodržovat pravidelný každodenní rytmus.
A v průběhu delšího letu nezapomínat na základní preventivní opatření – pravidelně si dopřát procházku po palubě letadla, nepřejídat se a nepřepíjet alkoholickými nápoji. Krizovým situacím tak sice zcela nezabrání, ale možná rizika tak mohou přece jenom snížit.
Zapomenuté léky
Dobře léčenému a stabilizovanému hypertonikovi obvykle na cestách velká rizika nehrozí. Složitější situace může nastat, když se vydá do některé ze vzdálenějších exotických destinací. Náročný let spojený s časovým posunem, nedostatkem tekutin, změnou stravovacího režimu a spánkového rytmu může totiž způsobit kolísání krevního tlaku.
„Pokud je příliš nízký, může člověk zkolabovat,“upozorňuje profesor Michal Vrablík z 3. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, předseda České společnosti pro aterosklerózu. „Jestliže cestující v průběhu letu málo pije a je dehydratovaný, mohou také jeho léky začít fungovat jinak než obvykle.“
Poměrně často se rovněž stává, že si hypertonik zapomene léky v průběhu náročné dovolené vzít. Tyto přípravky však obsahují mimo jiné také diuretika neboli léčiva, která napomáhají při odvodňování. Ve své praxi už profesor Vrablík zažil případ pacienta, jehož organismus v důsledku takové zapomnětlivosti zadržel velké množství tekutin a otekl.
Jiným příkladem vybočení z režimu všedního dne je pacient, který si o dovolené bohatě dopřává alkoholických nápojů a tučných jídel, a v důsledku toho ho pak přepadají záchvaty dny.
Ještě nebezpečnější situace může nastat, když se o dovolené utrhne ze řetězu diabetik, který v průběhu roku jinak celkem dobře dodržuje stravovací režim. Pokud začne vynechávat pravidelná jídla a místo toho si bohatě dopřává větší množství alkoholu, hrozí mu hypoglykemie. Tento pokles hladiny cukru v krvi pod dolní hranici normy je nepříjemný i pro zdravého člověka, diabetika však může přímo ohrozit na životě.
Vyléčený infarkt nemusí vadit Poměrně často mívají senioři také různé srdeční a cévní problémy. Někteří z nich už prodělali i cévní mozkovou příhodu nebo infarkt. Nejednou pak řeší dilema, kdy se po takovém onemocnění mohou letecky vydat na dovolenou.
„Při nekomplikované a dobře probíhající rekonvalescenci lze začít o letecké dopravě uvažovat tak po šesti až osmi týdnech,“říká profesor Vrablík. „Ovšem je to jen obecné doporučení, které má řadu podmínek.“
Podle jeho názoru by se před takovou cestou měli pacienti vždy poradit se svým ošetřujícím lékařem. A v každém případě si dobře rozmyslet, v jakém ročním období vyrazí do teplých krajin. Už proto, že bývají oproti běžné populaci citlivější na klimatické změny. Vydat se v lednu z českého mrazivého počasí do Austrálie, kde je v té době 40 stupňů, není proto zrovna nejlepší nápad.
Zmíněná opatření by ale v žádném případě neměla seniory od dovolené odradit. „Už proto, že cestování představuje kognitivní trénink,“říká Tomáš Richter, primář Geriatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. „Člověk při něm navazuje nová přátelství a získává nové podněty.“
Prospěšné je podle jeho názoru i plavání v moři a přiměřené slunění, při němž může senior získat tolik potřebnou zásobu vitaminu D, jehož je v české populaci velký nedostatek.
„Pobyt v přímořské oblasti může jednoznačně zlepšit například chronická respirační či kožní onemocnění,“doplňuje profesor Vrablík. „Ale i v českých lázních se dají nabrat nové síly a zbavit se napětí.“
Občas porušit zavedený každodenní rytmus a vyrazit na cesty nebývá pro zdravého seniora velký problém. Potíže mohou ale nastat, když trpí některou z chronických nemocí.
Z dovolené bez cigaret Cestování může navíc podle Michala Vrablíka také výrazně změnit prožívání a příznivě se promítnout do kontroly chronických onemocnění. Povedená dovolená vede totiž k uvolnění, redukci stresu a dalších negativních jevů.
Pozitivní pocity mohou navíc přetrvávat i po návratu z cest. Ve své ordinaci se už profesor Vrablík setkal s pacienty, kterým středomořská strava natolik zachutnala, že si ji začali připravovat také doma.
A zažil případ kuřáka, který v souvislosti s různými omezeními přestal během dovolené kouřit a po návratu z ní zjistil, že mu cigareta vlastně nijak nechybí. Možná ani netušil, jak vzácný suvenýr pro své zdraví si ze zmíněné dovolené přivezl.