Alabama zakázala potraty
Alabama přijala zákon zakazující potraty i v případě znásilnění. Podle odborníků jde však o dlouhodobý trend, který umožnila i personální politika Donalda Trumpa.
MONTGOMERY/PRAHA „Jsem žena, ne jen děloha!“, „Jsem pro volbu!“, „Za potrat bezpečný a legální!“– hlásaly ve středu během protestu v americké Alabamě nápisy, které nesly ve většině případů mladé dívky. Právě jich se totiž především týkal nově přijatý zákon, který prakticky zakázal jakékoliv potraty na území státu Alabama. Nepřipouští ani výjimku v případě znásilnění. Jediným možným důvodem k potratu bude stav ohrožující matku.
Zákon vstoupil v platnost ve čtvrtek podpisem guvernérky Kay Iveyové. Člověku, který potrat od nynějška provede, bude hrozit trest deseti až 99 let vězení. Žena, která interrupci podstoupí, trestně odpovědná nebude.
Alabama je tradičně velice konzervativním státem. Voliči jsou především bílí evangelíci, pro které byl potrat vždy hříchem, a není proto překvapivé, že se takto omezující zákon podařilo skrze místní legislativní sbor protlačit.
Zajímavý je však důvod, proč se alabamští politici rozhodli přijmout takto radikální zákon. Není to totiž extrémní míra potratů. Počet zákroků dokonce radikálně klesá: podle Centra pro kontrolu nemocí a prevenci (Center for Disease Control and Prevention) mezi lety 2006 a 2015 došlo k poklesu o 24 procent z 842 855 na 638 169 zákroků za rok.
Republikánští zákonodárci v Alabamě však uvádějí, že smyslem návrhu je především snaha, aby se potratům věnoval přímo Nejvyšší soud USA, který by mohl zvrátit precedenční rozhodnutí z kauzy Roeová versus Wade z roku 1973, které potraty prakticky na území USA povolilo.
Alabama není výjimkou Alabama však není jediným státem z jihu USA, který se za poslední rok pokusil změnit zákony týkající se potratů. Podle květnové analýzy deníku The New York Times se Alabama přidala k Georgii, Mississippi, Arkansasu, Kentucky, Utahu i na severu položenému Ohiu. Některé zakázaly potrat po šestém týdnu, kdy jde detekovat tlukot srdce plodu, jiné až od poloviny druhého trimestru.
„Státy amerického jihu se cítí být posíleny Donaldem Trumpem, ale především pak personálními změnami, které proběhly u Nejvyššího soudu,“vysvětlil pro Lidové noviny Kryštof Kozák z Institutu mezinárodních studií na Karlově univerzitě. „Pro odpůrce potratů je dlouhodobě cílem zrušení precedentu Roeová versus Wade, a proto měli i za cíl obsadit Nejvyšší soud lidmi, kteří by tomu byli nakloněni.“V USA totiž neexistuje zákon povolující potraty, ale pouze soudní precedent odvolávající se na 14. dodatek ústavy, jenž hovoří o právu na soukromí. Nejvyšší soud v roce 1973 rozhodl, že pod toto právo patří i otázka potratu. Precedent však může být zvrácený novým verdiktem.
Podle Kozáka se dalo počítat s tím, že zákon podobný tomu v Alabamě musel jednoho dne přijít. „V Alabamě jednoduše využili toho, že situace je přívětivá. Prezident Trump sice není velkým bojovníkem za tuto věc, nicméně je v podstatě na jejich straně,“tvrdí Kozák. „Děje se to pravidelně. Stát vydá lehce restriktivní zákon, skončí to u Nejvyššího soudu a ten rozhodne.“
Rok 2019 je však poněkud výjimečný – zákony úplně zakazující potraty totiž předložili zákonodárci i v Oklahomě, Texasu a Missouri. Zatím však neprošly legislativním procesem. Podle odborníků budou potraty rozhodně tématem prezidentských voleb v roce 2020.