Eurovize v Izraeli? Přichází hřích
Není to sice poprvé, kdy zdaleka nejde jen o hudbu, přesto je politická atmosféra kolem letošního finále mezinárodní hudební soutěže Eurovize hustší než jindy. Důvodem je místo konání: Stát Izrael. „Zasloužila“se o to šampionka minulého ročníku, izraelská zpěvačka Netta Barzilaiová. Další ročník soutěže se totiž vždy automaticky koná v zemi, odkud pochází vítěz.
První kontroverze se týkaly místa konání. Izraelská ministryně kultury Miriam Regevová zprvu trvala na tom, aby se finále Eurovize konalo v Jeruzalémě (město obývané Židy i Araby považuje Izrael za své hlavní město, drtivá většina států světa ale tento nárok neuznává – pozn. red.) a ustoupila teprve po hrozbě Evropské vysílací unie, že v takovém případě by soutěž v Izraeli vůbec neproběhla. Hudební klání, které dnes vrcholí finálovou částí, se tedy koná v Tel Avivu.
Četné propalestinské spolky stejně jako organizace hájící lidská práva vyzývaly účastníky, aby letošní soutěž bojkotovali s odkazem na nelegální izraelskou okupaci Západního břehu Jordánu a Golanských výšin a na dlouhodobé porušování práv palestinského obyvatelstva ze strany izraelských úřadů. Tyto snahy však nepřinesly prakticky žádný úspěch. Velká pozornost byla upřena zejména na popovou superstar, Američanku Madonnu Cicconeovou. Ta dlouho neměla s pořadateli Eurovize podepsanou smlouvu, nakonec však v Tel Avivu dnes vystoupí. „Moje hudba nebude nikdy sloužit žádné politické agendě,“komentovala své rozhodnutí Madonna.
Protestují Židé i muslimové Odpor proti konání Eurovize spojil i náboženské obce, které málokdy nacházejí společnou řeč. Mnozí ortodoxní Židé stejně jako muslimové považují konání hudebního svátku za „příchod hříchu do Svaté země“. Židům mj. vadí, že finále se koná v sobotu, tedy podle židovské tradice o šabatu, kdy by věřící měli odpočívat, případně se věnovat studiu náboženských textů. Představitelé obou náboženství si také stěžují na „nevázané veselí na telavivských plážích, kterého se účastní tisíce spoře oděných lidí a zalévají to hektolitry alkoholu“.
„Když se uvnitř poklidně modlíme, proniká do mešity hrozný hluk zvenku, posvátná atmosféra je úplně pryč. Nepomáhá, ani když se zavřou okna a dveře,“stěžoval si agentuře Reuters jeden z praktikujících muslimů u starobylé Hassan Bekovy mešity v Jaffě, historické části Tel Avivu. Narážel tím na blízkost pavilonu zvaného Eurovision Village, kde se v průběhu konání Eurovize konají hlučné party.
K většímu narušení hudební soutěže však ze strany jejích odpůrců do uzávěrky LN nedošlo. Největším incidentem zůstává hackerský útok, kdy brzy po úterním začátku semifinálového programu Eurovize napadli neznámí útočníci internetový přenos a místo hudebního vysílání se na monitorech objevily animované výbuchy z Tel Avivu.
Velká cena Eurovize se koná každoročně od roku 1956 a účastní se jí státy sdružené v Evropské vysílací unii. Každý stát reprezentuje jeden interpret a soutěž si v průběhu let získala mimořádnou popularitu – poslední ročníky sledovalo prostřednictvím televizního a internetového vysílání přes 100 milionů diváků.
Účast v Eurovizi pomohla nastartovat kariéru řadě interpretů a skupin, kteří později získali světovou proslulost – například švédské skupině ABBA (vítězi roku 1974 s písní Waterloo). Česko se Velké ceny Eurovize účastní od roku 2007 a letošní postup popové skupiny Lake Malawi do finále soutěže je třetí v historii.
Jedna z nejsledovanějších hudebních událostí světa, Velká cena Eurovize, má letos vedle kulturního významu také mimořádný politický rozměr. V dnešním finále v Izraeli vystoupí i český zástupce.