České obce na Volyni obnovují místní
Banderovci nejsou téma, jde hlavně o zachování vymírajících českých vesnic, říkají lidé na západě Ukrajiny. Koalice v parlamentu se rozpadla
KUPIČOV „Banderovci? Prosím vás...“mávne rukou starosta Kupičova Serhij Kosť. Za druhé světové války se tu Češi spojili s Poláky a založili domobranu proti Ukrajinské povstalecké armádě, takzvaným banderovcům. Dnes má sedmnáct padlých banderovců pomník hned vedle monumentu rudé armády, jenže tu už dnes nikdo neřeší. „Podívejte, toto je projekt, jak obnovit to, co tady zůstalo po Češích,“vytahuje starosta ze šuplíku štos papírů – projekt obnovy českého hřbitova.
V roce 1920 bylo Čechů v Kupičově 776, více než Ukrajinců, Židů a Poláků. Dnes tu zní výhradně ukrajinština, poslední krajanka Marie Kafková ovládající češtinu zemřela loni. Starosta Kosť, po předcích poloviční Slovák z komunity, která to tu osidlovala po druhé světové válce, se teď přesto snaží české dědictví zachovat.
Nasedáme do starostova žigulíku a objíždíme původní hasičskou zbrojnici, poté hřbitov. „Chceme vykácet stromy, narovnat pomníky a postavit okolo zeď,“ukazuje starosta. „Hlavní RAKOUSKO-UHERSKO je, aby naši a vaši předkové leželi v důstojném prostředí a bylo na ně možné vzpomínat.“
Dělníci politiky
„Kdy nám dostavíte silnici?! A kdy už konečně pojede autobus?!“křičí zpoza plotu důchodkyně na Voloďu Michalčina a Romana Stasjuka. První z nich je místostarostou bývalých českých vesnic Hrušvice 1 a 2, ke kterým patří ještě obec Martynivka, druhý podniká a neformálně mu pomáhá. Ani oni nemají české kořeny, Stasjuk pochází z centrální Ukrajiny, Michaličin je rovněž potomek slovenských Rusínů přesídlených po válce. A i tady poslední VOLYŇ z krajanů zemřel před rokem, a tak se odsud čeština vytratila.
„Na Facebooku jsme napsali prosbu, aby nám lidé poskytli původní materiál na opravu kaple. Cihly, tašky, hřebenáče. A zabralo to,“říká Stasjuk.
V Martynivce se čas zastavil před sto lety, téměř do jedné se zachovaly původní podlouhlé české chalupy. Místní lidé totiž byli vždy tak trochu paličatí, nepřijali pravoslaví ani komunismus, takže jim sem nikdy nepostavili pořádnou silnici. To se teď snaží Michaličin se Stasjukem napravit, začali ale netradičně, od konce. „Takto jsou šance získat finance
Dosavadní vládní koalice
■
v ukrajinském parlamentu se rozpadla. Oznámil to předseda parlamentu Andrij Parubyj poté, co ohlásil odchod poslanců hnutí Lidová fronta ze svazku s Blokem Petra Porošenka.
V pondělí se ujme úřadu nově
■
zvolený prezident Volodymyr Zelenskyj, který porazil dosluhující hlavu státu Petra Porošenka. Parlamentu končí funkční období za půl roku. od státu daleko větší, než kdybychom stavěli od začátku,“vysvětluje Stasjuk a já už přestávám zákonitostem místní politiky rozumět.
V Hrušvici obnovili kostel, za pomoci profesionálních hasičů opravují požární zbrojnici a vyčistili hřbitov (na odstranění pařezů padlo několik řetězů motorových pil). Už zdaleka je vidět čerstvě opravená hřbitovní kaple, kterou na svátek svatého Václava přijede vysvětit kněz.
I když komunální politika je autonomním světem, na tom, co se děje v Kyjevě, přece jen záleží. Lidé tady na západě Ukrajiny mají strach, aby Volodymyr Zelenskyj jako politický nováček příliš nepodléhal tlaku Ruska či oligarchů. Například miliardář Igor Kolomojskij, s nímž Zelenskyj úzce spolupracoval, se tento týden vrátil na Ukrajinu, kde byl dosud vyšetřován kvůli podezření z defraudací.
„Hlavně bude záležet na tom, kdo se stane sekretářem prezidenta a jaký si vybere tým,“říká Michaličin.
„Především věříme, že se změní systém. Podle ústavy jsme parlamentně-prezidentská republika, ale za dosavadního lídra Petra Porošenka vše fakticky řídil jeden člověk. A to snad skončí,“dodává místostarosta.