Dojdou nám znalci?
vysokoškolského vzdělání v daném oboru, případně jiné dostatečné certifikace, a pro zápis do seznamu znalců požaduje minimálně 5 let praxe. Právě délka požadované praxe přitom byla předmětem kritiky již při projednávání návrhu v Poslanecké sněmovně. Praxe v délce pěti, či dokonce deseti let, jak původně navrhovalo ministerstvo, působí spíše jako určitá bariéra pro vstup do znalecké profese.
A to v době, kdy již teď zájem znalců o výkon této profese klesá napříč obory. Větší překážky zápisu do seznamu znalců můžou pak znamenat nedostatek znalců, a to zejména pro okrajové obory. Reálně hrozí situace, že pro jisté odborné otázky nebude mít soud k dispozici žádného znalce. Na posouzení odborných otázek přitom mnohdy stojí a padá celý případ. Při pohledu do právní úpravy v jiných státech Evropské unie se s požadavkem minimální délky praxe pracuje sporadicky.
Vyšší kvalitu znalecké činnosti má zajistit i větší míra odpovědnosti znalců za nesprávně zpracované posudky. Kromě povinnosti nahradit újmu způsobenou znaleckou činností návrh umožňuje i uložení podstatně vyšších pokut za přestupky. K těm patří například vyhotovení posudku bez zákonem stanovených náležitostí či výkon znalecké činnosti bez náležité odborné péče. V prvním jmenovaném případě hrozí znalci pokuta až 250 tisíc Kč, ve druhém dokonce až 500 tisíc Kč. Právě výše pokut byla v Poslanecké sněmovně i v Senátu kritizována jako neúměrná. Podobně se k výši pokut staví i znalci, kteří je považují za likvidační. Návrh zákona přitom ukládá povinnost zpracování posudku v souladu s obecně uznávanými standardy v daném odvětví. Co se takovým standardem myslí, už zákon nespecifikuje. Bez doprovodné legislativy tak dosud není zřejmé, jakou míru kvality ministerstvo spravedlnosti očekává a zda je taková míra vůbec dosažitelná.
Jako protiváhu vyšší odpovědnosti znalců zákon navrhuje jejich vyšší odměnu. Tarifní odměna by měla stoupnout z původních 100–350 Kč/h na 500–700 Kč/h. Třeba znalecký posudek na ocenění rodinného domu dnes stojí v průměru 5–8 tis. Kč. Pokud do této ceny promítneme navrhované zvýšení odměny znalce, mohla by se cena takového posudku vyšplhat odhadem až na 20 tis Kč. Je ale nutné dodat, že nynější systém tarifních odměn byl nastaven v 60. letech a velkých změn od té doby nedoznal. Znalecká činnost se tedy s novým zákonem pravděpodobně prodraží bez ohledu na to, zda skutečně dojde ke zvýšení její kvality.
Poradní sbory a přezkumy
Podle ministerstva má být kvalita znaleckých posudků zajištěna i zvýšeným dohledem předsedů ministerstva spravedlnosti. Dohledový orgán si může náhodně vybrat několik znaleckých posudků, ty posléze přezkoumá a vyhodnotí jejich formální náležitosti i věcnou kvalitu. Osoby vykonávající dohled musí splňovat vysoké požadavky na hlubokou znalost rozličných oborů. Návrh zákona sice předpokládá, že si dohledové orgány pro znalecké otázky sestaví poradní sbor. Jaké otázky jsou hodny sestavení tohoto sboru, by měl však opět usoudit sám dohledový orgán – tedy ministerstvo spravedlnosti.
Jenže to využívá systém poradních sborů již dnes. Jejich činnost a postavení je ale značně odlišné od činnosti a postavení zamýšleného v návrhu zákona o znalcích. Navrhovaná úprava přezkumu znaleckých posudků navíc neposkytuje dostatečné záruky proti jejímu zneužití a ponechává tak znaleckou obec ve značné nejistotě.