Ukrajinci nám do Němec za lepším neutečou

Komentátor LN Jan Macháček se ptá ekonomů, pedagogů a analytiků, co soudí o aktuálních tématech ze světa ekonomiky a financí.

Německo se chystá svůj pracovní trh otevřít Ukrajincům. Jak to ovlivní českou ekonomiku? Nehrozí jí po případném masovém odchodu Ukrajinců infarkt? Co se stane, pokud rychle odejdou všichni stavební dělníci a uklízečky? Zvláště stavební firmy již dávno nemají kde brát lidi a na východ od Ukrajiny už žádná levnější pracovní síla není. Nebo bude hrát zásadní roli, že si v Česku už Ukrajinci zvykli, že se dorozumí, že je u nás levnější bydlení?

Autor je předseda správní rady Institutu pro politiku a společnost Za prvé, sami si nastavujeme roční kvótu pro udělování pracovních víz a tu můžeme snadno navýšit. Žádostí je mnohem víc než udělených víz, a tedy i kdyby začali naši ukrajinští zaměstnanci odcházet do Německa, současný stav můžeme během pár let doplnit.

Za druhé, máme čtyřikrát méně ukrajinských zaměstnanců než Polsko, kde si vydělají proti nám v průměru méně. Vyšší motivaci budou mít tedy odcházet spíše z Polska.

Za třetí, budoucí migrace je silně závislá na migraci v minulosti. Stěhování do země, kde je významná menšina spoluobčanů, je mnohem snazší. Odchod do Německa by pro ně nebyl jen vyhlídkou na vyšší příjmy, ale také na vyšší náklady. Nejen na život jako takový, ale i na informace.

DOMINIK STROUKAL hlavní ekonom skupiny Roklen

Zlidštěme imigrační systém

Mnohým Ukrajincům bude příjemnější spíše naše než německé prostředí; není to jen věc jazyka, ale také zvyků a celkové ambience.

Máme-li starost, jestli nám Ukrajinci neutečou do Němec, což takhle zlidštit náš imigrační systém? Ostatně by nám to slušelo i jako šampionům lidských práv.

Chceme-li mít co největší prospěch z ukrajinské imigrace, měli bychom významně zlepšit systém, který stále počítá hlavně s přechodnou pracovní silou a nestará se o integraci příchozích. Proces získávání povolení k pobytu u nás je spojen s neskutečnou byrokracií. Tato sféra zůstává mimo zájem politiků (imigranti nemají hlas ve volbách a voličům je to jedno).

Jako bývalý český imigrant do Kanady jsem měl okamžitě po imigraci všechna práva jako kanadský občan (kromě několika čestných práv občanských, jako je volební právo) a nejenže jsem necítil žádná omezení, nýbrž naopak jsem cítil jasnou snahu oficiálních míst i občanů, abych byl co nejdříve součástí kanadské společnosti. Protože jsem byl hned přijat za „nového Kanaďana“, nijak jsem netoužil po odchodu do jiné země (i když v USA byly platy značně vyšší). Tato velkorysost se Kanadě na všech frontách vyplácí a skutečně nechápu, proč se náš imigrační systém nesnaží prezentovat se podobně.

Přirozený ekonomický vývoj

BEDVARD OUTRATA státní úředník ve výslužbě

ylo by chybou dívat se na odchod pracovníků za lepšími podmínkami jako na negativum. Je to přirozený ekonomický vývoj. Koneckonců učebnicová definice ekonomie zní takto: „Ekonomie je věda, která se zabývá distribucí a alokací ekonomických statků.“Alokovat ekonomický statek (v tomto případě pracovní sílu) na místo, kde dokáže vyprodukovat více nových ekonomických statků, je posun k větší efektivitě ekonomiky a je to něco, co je velmi pozitivní.

Samozřejmě to není v krátkém období pozitivní pro všechny. Firma, která přijde o ukrajinského pracovníka, jenž odešel do Německa, bude muset vynaložit nové náklady na to, aby za něj našla náhradu, popř. bude muset hledat úspory, aby nového pracovníka mohla zaměstnat za vyšší mzdu. Tady hned vidíme, že odchod pracovníků na efektivnější místa nutí firmy k optimalizaci, a tím pádem vyšší efektivitě i doma.

Dlouhodobě říkám, že Česká republika by měla umožnit pracovníkům i z dalších částí světa (např. Vietnam), aby mohli jednoduše pracovat, a pak zase odjet zpět, pokud už se jim nebude zdát výhodné pracovat tady. K tomu potřebujeme jako sůl liberalizovat pracovní trh, trh s bydlením a udělování pracovních víz. Pomůže to nám všem.

MARTIN PÁNEK ředitel Liberálního institutu

Debata je redakčně krácena. Celé texty jsou na Českápozice.lidovky.cz