Porošenkovi hrozí stíháním
KYJEV/PRAHA Reformistické země bývalého Sovětského svazu vykazují určité podobnosti a jedna z nich se nabízí nyní. Když na podzim 2013 skončil v Gruzii Michail Saakašvili, který svými reformami výrazně zasáhl do života této zakavkazské země, do půl roku začalo jeho trestní stíhání. A teď má v divoké ukrajinské politice problém i Petro Porošenko, na kterého se trestní oznámení hrnou z různých stran.
Velmi aktivní je v tomto směru Andrej Portnov, bývalý poradce a krátce i šéf administrativy svrženého prezidenta Viktora Janukoviče. Právník Portnov dosáhl z ruského exilu očištění od obvinění z účasti na vraždách aktivistů z Majdanu a machinací s půdou, stejně jako svého vyjmutí z evropského sankčního seznamu. Nedávno se zapojil do kampaně nově zvoleného prezidenta Volodymyra Zelenského a den před jeho inaugurací se vrátil na Ukrajinu.
Portnov podal na Porošenka trestní oznámení za pokus o násilné převzetí moci, překročení pravomocí a vlastizradu kvůli námořnímu incidentu v Kerčském průlivu loni v listopadu. Porošenko tehdy chtěl zavést v zemi výjimečný stav, nakonec mu ale parlament dovolil vyhlásit ho jen omezeně, aby to neovlivnilo prezidentské volby.
Portnov později připojil i obvinění z praní špinavých peněz a speciální protikorupční prokuratura vyšetřuje roli exprezidenta v kauze vyvedení 6 miliard hřiven (5,2 miliardy korun) ze státního podniku Centrenergo. Kromě toho čelí Porošenko i dalším asi deseti trestním oznámením. Kryje ho ale dosti široká prezidentská imunita, kterou by zřejmě museli zpětně zrušit poslanci.
Z hlavy státu šedou eminencí „Toto politické pronásledování hodnotím jako začátek parlamentní volební kampaně,“reagoval exprezident. „Obvinění nevznášejí mí nepřátelé, ale nepřátelé Ukrajiny,“dodal. A ačkoli komentáře ruských serverů mu doporučují utíkat ze země, ve svých vyjádřeních ujišťuje, že chce zůstat a vést svou stranu do voleb. Ta včera spěšně změnila název z Bloku Petra Porošenka (BPP) na Evropskou solidaritu a na pátek chystá sjezd, který má radikálně změnit tvář partaje. Exprezident chce hrát roli šedé eminence a v současnosti neobsazený post v čele zřejmě zaujme první místopředsedkyně parlamentu Iryna Heraščenková.
Evropská solidarita je podle nejnovějšího průzkumu jednou ze čtyř stran, které mají šanci dostat se do parlamentu, hlasovalo by pro ni 7,3 procenta lidí, podobně jako pro partaj Julie Tymošenkové Vlast (7,1 procenta). Opoziční platforma Za život má 8,3 procenta a s 29,5 procenty dominuje nová strana Sluha národa prezidenta Zelenského.
Volby by se podle dekretu Zelenského měly konat předčasně – 21. července. Datum ale není jisté, protože skupina 62 poslanců dekret napadla u Ústavního soudu. Jedna ze stran totiž krátce před rozpuštěním ohlásila odchod z vládní koalice a tím začala běžet lhůta, po kterou nelze parlament rozpustit. Právníci Zelenského ale považují tento krok za účelový a tvrdí, že koalice se rozpadla už před třemi lety, kdy z ní odešla Vlast a nacionalistická strana Svépomoc.