Kůrovec decimuje silnice

Kalamitní dřevo odvážejí z lesů přetížené kamiony. Škody na rozbitých krajských cestách půjdou do miliard korun

PRAHA Loňská těžba dřeva, v němž se ubytoval kůrovec, překonala všechny rekordy a letos se očekává ještě vyšší. Vedle zničených lesů to přináší extrémní zátěž na silnice druhých a třetích tříd ve správě krajů. Kamiony odvážejí pokácené kmeny ve zvýšeném tempu, a navíc nadměrně naložené. Oproti běžnému průměru 40 tun mají až 12 tun nadváhu. Na to nejsou krajské silnice vůbec stavěné a je to na nich vidět.

K nejpostiženějším regionům patří severní Morava. Tam se lýkožravý brouk zvlášť rozmohl, čemuž odpovídá i frekvence odvozu.

„Problém je hlavně, když se naložený kamion na silnici nižší třídy míjí s jiným vozidlem. To najede na okraj vozovky a vzhledem ke své hmotnosti urve několikasettunový kus krajnice. A silnice je dokonale zničená,“popsal LN Jakub Unucka, náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro dopravu. Popsaný obraz skýtá třeba „trojka“mezi Petrovicemi a Heřmanovicemi. Na jedné její straně zeje hluboký kráter a spíš než silnici připomíná zapomenutou polní cestu. Jenom v okrese Bruntál činí vyčíslené náklady na opravu 424 milionů korun.

Hejtmanství se hněvají i proto, že ministerstvo dopravy vydávalo dlouhou dobu generální výjimku na odvoz kůrovcového dřeva, kdy kamiony mohly vážit až 52 tun, aniž by k tomu dal souhlas majitel silnice, tedy kraje. Praxe ustala, až když se rázně ozvala jižní Morava, že takhle to nejde.

„Změna spočívá v tom, že si v souladu se zákonem opatřujeme souhlas vlastníka, respektive správce,“připustila mluvčí ministerstva dopravy Lenka Rezková. Na to konto obeslal resort kraje s žádostí o plošný souhlas, že po jejich cestách smí jezdit kamiony nad běžnou tonáž. Devět regionů ze třinácti to odmítlo udělat.

Mezi nimi i Olomoucký kraj. „Frekvence jízd s dřevní hmotou se zvýšila. Potíže se u nás týkají převážně silnic III. tříd, odhadem v délce 30 až 40 kilometrů, což bude škoda mezi 300 až 400 miliony,“řekla LN Eva Knajblová z kanceláře hejtmana.

Ministerstvo zemědělství, pod které lesy spadají, je ze situace poněkud nešťastné. Bez souhlasu krajů s vyšší tonáží totiž mizí napadené stromy pomaleji.

Mají-li tahače povolení, aby po silnicích nižších tříd jezdily s nadměrně těžkým nákladem, zvládnou ve stejném čase z lesa odvézt víc dřeva. Rychlost je důležitá, protože strom musí pryč dřív, než v něm brouk dospěje a vylétne ven. Generace z jednoho kmene napadne deset dalších a dál to pokračuje exponenciálně.

Speciální dotace

Ministerstvo zemědělství, které musí ze svých kompetencí dbát hlavně na zdraví lesa, si potíže hejtmanství se zničenými silnicemi uvědomuje. „Intenzivním odvozem dříví z kalamitních těžeb bohužel dochází k dřívějšímu opotřebení cest zpřístupňujících zasažené lesní komplexy. Především se to týká místních komunikací,“uvedl LN mluvčí resortu Vojtěch Bílý.

Proto se také připravuje speciální dotační program na kompenzace takhle rozbitých silnic. Nejsou to jenom dvojky a trojky, vedle nich mizí pod naloženými kamiony rovněž cyklostezky a lesní cesty, jež nepatří státu. Na ty dává subvence ministerstvo zemědělství až ve výši osmdesáti procent.

Ministerstvo dopravy počítá – protože o tom v dubnu rozhodla vláda –, že do kůrovcem zničených silnic ve správě krajů pustí mimořádnou injekci ve výši čtyř miliard korun; půlka bude z domácích zdrojů, půlka z evropských.

„Na síti silnic první třídy samostatně škody z těžké nákladní dopravy způsobené převozem kůrovcového dřeva nesledujeme a v kontextu celkového provozu budou zřejmě zanedbatelné – jsou na tento typ zatížení stavěné,“dodala mluvčí resortu dopravy Rezková. Dálnice a jedničky opatruje stát, dvojky a trojky kraje. Resort dopravy vedle toho zapojuje do boje s lýkožravou kalamitou rovněž koleje – Správa železniční dopravní cesty hledá a zajišťuje vhodná překladiště a skladiště na nádražích, ČD Cargo zase hledá každý vhodný a dostupný vagon, na který by se dalo napadené dříví naložit.

Ministerstva počítají s tím, že s obnovou zdevastovaných cest pomohou, ale někde nejspíš musela selhat komunikace, protože kraje trpí pocitem, že vládu jejich problémy nezajímají.

„Opravy krajských silnic se ze strany státu neřeší,“uvedla Eva Knajblová z kanceláře hejtmana Olomouckého kraje. „Nedorazily k nám informace o vzájemné koordinaci při následné obnově cest,“řekl LN Jiří Běhounek (za ČSSD), hejtman Vysočiny, kde také odmítli dát generální souhlas pro nadměrné náklady. Posuzují si sami každý kamion včetně trasy, jíž se chce dát. Škody tu ještě vyčíslené nemají, čekají, až intenzivní likvidace zamořených lesů skončí. Do úzké skupinky regionů, jež kývly na žádost resortu dopravy, patří například Zlínský kraj. I proto, že při svých kontrolních hlášeních kolem hraničního přechodu Starý Hrozenkov nezaznamenali „citelný nárůst“počtu přetížených tahačů s vytěženými zbytky po kůrovcově hodování. Odhad ceny na obnovu rozdrolených cest je tu také nižší, sahá přibližně ke 13 milionům.

Podstatně svízelnější je to na jiné státní hranici, o kus víc na sever. V Moravskoslezském kraji sedí často za volantem přetížených kamionů polští řidiči a rovnou už mají připravený obnos na pokutu za nepovolenou tonáž. Při obratech za odvoz prokousaných kmenů se to pořád vyplatí.

Nad rozsahem kůrovcové kalamity, která přesahuje cokoli, co zdejší země pamatuje, zasedají pravidelně speciální štáby, kde sedí zástupci ministerstev, samospráv, vlastníků lesů nebo zpracovatelů. Náročně se hledají i kapacity, kde si s takovým množstvím kmenů poradit. I kdyby na to české pily v úhrnu měly dost prostor a lidí, zpracovatel se musí hledat co nejblíže místu těžby. Coby varování před jiným postupem už jsou dostatečně známé příběhy, kdy pokácená hmota cestovala na druhý konec republiky, přičemž kůrovec si průběžně vylétával a objevoval nová teritoria.

Nebývale rozsáhlá těžba jde ruku v ruce s nebývalým poklesem ceny dřeva, protože je ho najednou nadbytek. Jak je to vážné a pro trh zničující, lze ilustrovat na příkladu největšího zdejšího vlastníka, státních Lesů ČR: jejich loňský čistý zisk činil 70 milionů korun, přitom rok předtím to bylo 3,08 miliardy.

Ministerstvo dopravy počítá s tím, že do kůrovcem zničených silnic ve správě krajů pustí mimořádnou injekci ve výši čtyř miliard korun