Policie se obává škrtů v rozpočtu
PRAHA Kvůli rozpočtovým limitům, jež navrhla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), je v bezpečnostních složkách povyk. Podstatná část škrtů by se jich totiž měla dotknout.
Ve výčtu největších položek, u nichž reálně hrozí, že na ně budou chybět dostatečné zdroje, figuruje na prvním místě nákup nových aut za miliardu korun. Druhou příčku v seznamu zaslaném LN Policejním prezidiem obsadily škrty v mzdových výdajích za celkem 782,3 milionu korun. Dalších 671 milionů má scházet na rozvoj informačních systémů policie a 600 milionů korun pak mají policisté ušetřit na provozních výdajích.
Poslední větší nákup aut pro policii se přitom odehrál před osmi lety, i proto skoro tři čtvrtiny vozů už prakticky přesluhují. „V současné době je 73 procent vozidel za hranicí životnosti, projezd mají vyšší než 220 tisíc km, což z pohledu zajištění výkonu služby nutí policii provádět i nerentabilní opravy vozidel. To se samozřejmě projevuje v již beztak podhodnocených provozních výdajích,“napsal LN mluvčí Policejního prezidia Jozef Bocán. Obnova vozového parku přitom bezprostředně souvisí s výkonem služby a dojezdovými časy policejních hlídek.
Nepříjemně mají škrty dopadnout i na provozní výdaje: hrozí zavedení limitů na čerpání pohonných hmot, což by se znovu negativně odrazilo v dojezdových časech.
Redukce služeben?
Dle vedení policie může být v případě provedení masivních škrtů ve hře i redukce počtu policejních stanic. „Nebudeme schopni zabezpečit vyhovující stavebně-technický stav objektů a nastavit vhodné podmínky pro příslušníky,“varuje ve své zprávě prezidium.
Osekaný rozpočet může destabilizovat bezpečnostní sbor i po personální stránce, obává se policie. Krátit by se totiž měly mzdové výdaje, ušetřit se má více než tři čtvrtě miliardy, a to jak na policistech, tak i na civilních zaměstnancích. Ministerstvo financí konkrétně chce, aby policie zrušila prázdná tabulková místa, na která čerpá mzdové prostředky. Jenže právě z těchto peněz se – a to nejen v policii – vyplácejí odměny.
„Škrty způsobí zvýšenou odchodovost příslušníků ze služebního poměru. Policie je v situaci, kdy nemá možnost své lidi finančně motivovat, a to například ani pro setrvání ve služebním poměru,“tvrdí Policejní prezidium. Obává se proto vlny odchodů. „Vláda ČR by měla vynaložit maximální úsilí pro udržení každého jednotlivého příslušníka,“konstatuje vedení policie.
Definitivně jasno o tom, jaký rozpočet předloží menšinový kabinet ANO a ČSSD ke schválení do sněmovny, má být v září. Do té doby lze čekat dohady koaličních partnerů. Oranžoví požadují pro „své“resorty o celkem 20 miliard korun víc, než je nyní v plánu; jen ministerstvo práce a sociálních věcí chce přidat 11 miliard korun. Šéfka státní kasy však odmítá prohloubit předpokládaný schodek 40 miliard korun. Jan Hamáček, šéf ČSSD a ministr vnitra, pod něhož policie spadá, napsal Schillerové i Babišovi, že chystaný rozpočet není realistický. Premiér opáčil, že sociální demokraté neumí šetřit, dle něj to „nemají v genech“. Upozornil také, že výdaje ministerstva vnitra setrvale rostou: mezi lety 2013 a 2020 stouply z 54,6 miliardy korun na 76,2 miliardy korun, tedy o 21,6 miliardy.
„Tady je hrozně důležité říct, že rozpočet policie, stejně jako hasičů, paní ministryně nekrátila,“nechal se v neděli slyšet premiér Andrej Babiš. Dle detailního přehledu výdajů, jejž LN získaly, však právě policii bude v rozpočtu pro příští rok chybět 3,5 miliardy korun.