Větší krize, než si je Kreml ochoten přiznat

VKremlu panuje panika. Podle posledních zpráv se počet zatčených účastníků na demonstraci za svobodné volby v Moskvě vyšplhal na více než 1400. Vládce Kremlu navíc nařídil domovní prohlídky těch, kteří byli do protestů zapojeni. Nepokoje přitom nebyly ani zdaleka tak masivní jako v minulosti. Například v roce 2010 po znovuzvolení Putina demonstrovaly proti vládě v moskevských ulicích desetitisíce lidí.

Pak si do rovnice ještě dosaďme hospitalizaci opozičního lídra Alexeje Navalného.

Ředitel nemocnice, prominentní člen Putinovy strany Jednotné Rusko, tvrdí, že šlo o alergickou reakci. Navalného tým zase, že politik nikdy alergiemi netrpěl.

Události spolu souvisí. Počet demonstrací po celém Rusku roste. Ve srovnání s minulým rokem už jde nyní asi o třicetiprocentní nárůst, a to jsme teprve v půlce roku. Protesty se navíc neorientují jen na dvě největší města, Moskvu a Petrohrad. Odehrávají se po celé zemi, i v menších městech. Například demonstrace v Jekatěrinburku byly daleko divočejší než ty v Moskvě.

Putin má před sebou čtyři roky mandátu, pak na pozici nejmocnějšího muže Ruska musí podle ústavy skončit. Oficiálně znovu kandidovat nemůže. Bude ho chtít nový prezident poslouchat, nebo se ho bude snažit zbavit jako nebezpečné konkurence? Putinova popularita je (i podle oficiálních průzkumů) na rozdíl od situace po okupaci Krymu na historickém minimu.

Putin vládne už déle než Leonid Brežněv, což zvláště u mladých lidí snižuje jeho legitimitu. Jeho nástupce tedy nebude mít k submisivitě mnoho důvodů. Ironicky, vůdci se podařilo svázat svůj osud se zemí, ale on i země poprvé po letech čelí nejistotě.

Situaci dále zhoršuje stav ekonomiky. Rusko se řítí do recese, která jej podle některých prognóz zasáhne v přespříštím roce. V Moskvě se říká, že lednička poráží televizi. Tedy obrazné přirovnání toho, že propaganda lidi nedokáže dlouhodobě uspokojit. Euforie z anexe Krymu dávno pominula.

Nejistota se přenáší i na Putinovy přívržence. Prominenti z řad oligarchů si budou chtít zachránit nejen kůži, ale i majetek. Převody peněz, prodeje majetku a nákupy luxusních nemovitostí v Evropě budou mezi ruskou elitou stále populárnější. I proto je potřeba schválit screeningové mechanismy a další nástroje, jako je například Magnitského zákon, co nejdříve. A to jak na evropské, tak především na domácí úrovni.

Rusko v současné době prochází daleko větší krizí, než si je Kreml ochoten přiznat. Putin ztrácí nervy. Reaguje ukvapeně a přehnaně. Uvidíme, kam až bude celá situace eskalovat, už teď je ale jasné, že pnutí bývalé velmoci se bude zvyšovat. Kreml si potlačováním protestů může vykoupit jen pár krátkých chvil relativní stability. V nedemokratických režimech totiž se železnou pravidelností platí, že stabilita je pouze odloženou nestabilitou. Zdánlivě stabilní zdi kremelského režimu se brzy začnou otřásat v základu. A na to musíme být dobře připraveni.

Putin ztrácí nervy. Reaguje ukvapeně a přehnaně. Už teď je ale jasné, že pnutí bývalé velmoci se bude zvyšovat.

Autor je místopředsedou zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR