Česko vydělá na vízech miliardu

Strmě rostou počty návštěvníků z Číny, Indie a Saúdské Arábie. Vede turistika, zájem je i o krátkodobé pracovní pobyty

PRAHA Černínský palác větří rekordní příjem peněz z úhrad za žádosti o víza do ČR. Podle informací z ministerstva zahraničí by výsledná suma mohla dosáhnout bezprecedentní miliardy korun. V první polovině tohoto roku totiž ministerstvo přijalo prostřednictvím zastupitelských úřadů na 408 tisíc vízových žádostí, což je o 13,13 procenta více než vloni ve stejném období. A to se do statistik ještě nepromítla čísla za vízově nejvytíženější měsíce letní turistické sezony.

Ministerstvo odhaduje, že počet žádostí o vízum letos překročí metu 800 tisíc, což by pro státní pokladnu znamenalo miliardovou injekci. Z dostupných dat vyplývá, že za první polovinu roku vynesly Česku vízové poplatky více než půl miliardy korun. V roce 2018 činil příjem do státní pokladny za celý rok z vízových poplatků 771 milionů korun.

„Je patrné, že zahraniční služba má pro Česko řadu hmatatelných přínosů. Kromě podpory vývozu, pomoci českým investorům v zahraničí či podpory turismu je to i přímý přínos pro státní rozpočet. Abychom mohli její fungování zajistit i na další léta, považuji za nebezpečné, pokud by mělo v budoucnu docházet k výrazným škrtům,“řekl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) s poukazem na současné dohady ve vládní koalici ANO a ČSSD o podobě státního rozpočtu. „Velvyslanectví ČR v zahraničí, jež jsou za příjem a zpracování žádostí odpovědná, přitom pracují až na pár výjimek v totožném počtu lidí jako například v roce 2016, kdy celkový počet nepřesáhl ani půl milionu žádostí,“upozornil šéfdiplomat.

Dosud nejvíce žádostí o turistická víza letos podali lidé na český zastupitelský úřad v Moskvě (104 tisíc), Pekingu (38 tisíc) a v Šanghaji (20 tisíc), nejvíce žádostí o krátkodobá pracovní víza hlásí úřady v ukrajinském Lvově (51 tisíc) a v Kyjevě (50 tisíc).

Nárůst je podle české diplomacie spojen s dostupnějším cestováním po celém světě. „Nejrazantněji roste příliv návštěvníků z Číny, Indie či Saúdské Arábie,“sdělil ředitel vízového odboru ministerstva David Nový.

Nejčastějším důvodem žádosti o udělení víza zůstává turistika, letos o ně požádalo zatím 383 tisíc lidí. Dle aktuálních statistik se

PORAŽENÍ Čína Turecko Ukrajina

Zdroj: STEM

Česko v žebříčku 26 „schengenských“států umístilo na sedmém místě. „Na středně velkou zemi uprostřed Evropy, která nemá přístup k moři, to je nemalý úspěch a velice dobrá vizitka kvalitní propagace i poskytovaných služeb,“řekl Nový s tím, že příčina růstu počtu víz je dána také krátkodobou pracovní migrací.

Pevně daný poplatek

Žadatelé o víza musejí doložit účel cesty, záměr k návratu do své domoviny, jednou za pět let také otisky prstů. Tam, kde jsou splněny veškeré formality a žádost je kladně vyhodnocena i z pohledu migračního, bezpečnostního a zahraničněpolitického, lze vízum bez problémů udělit. Za poplatek. Za krátkodobé schengenské vízum cizinci z tzv. třetích zemí platí pevně stanovený poplatek 60 eur. Některé státy mají výjimku, například Rusům či Ukrajincům stačí 35 eur. Dlouhodobé vízum, tedy nad 90 dní pobytu, vyjde na 2500 korun. Dodrží-li žadatel všechna předepsaná pravidla, je udělení víza otázkou nejvýše týdne. Někteří turisté si však situaci komplikují například předkládáním fiktivních rezervací ubytování nebo využíváním prostředníků. Česko přitom při posuzování žádostí o udělení víza nerozhoduje pouze za sebe, ale i za podstatnou část evropských států; naprostá většina udělených víz totiž umožňuje krátkodobý volný pohyb po celém Schengenu.

Vydávání víz provázejí občas i skandály. Ten zatím poslední známý způsobilo české diplomacii velvyslanectví v íránském Teheránu. Údajné neprůhledné obchodování s vízy pro íránské podnikatele tam stálo křeslo českého ambasadora Svatopluka Čumbu.