Původ tajemné radiace odhalovali i dva Češi
PRAHA Před dvěma lety se nad Evropou zvedl radioaktivní opar ruthenia. I když šlo o stopové množství, nic podobného české přístroje nezachytily od nechvalně proslulé černobylské havárie z dubna 1986. Mezinárodní tým, v němž byli i dva čeští vědci, sledoval ruthenium zpátky do minulosti a všechny indicie dávají jedinou odpověď: za událostí stojí podle všeho ruský podnik pro zpracování radioaktivních materiálů Majak. „Jsou to všechno jen indicie. Pokud se nikdo nepřizná, pravdu se už asi nikdy nedozvíme,“řekla serveru Lidovky.cz Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
Mezinárodní skupina vědců, která fungovala na neformální fázi pod názvem Ring of Five (Kroužek pěti), zveřejnila před nedávnem svou závěrečnou zprávu. Experti hledali odpověď na to, odkud se na podzim roku 2017 vzal v evropském ovzduší izotop ruthenia Ru-106. Žádný viník se nepřihlásil, nicméně závěry odborníků jinam než do Ruska neukazují. Podle časové řady, sledování trajektorie a různých chemických hledisek by dle studie měl být za pravděpodobný zdroj uvolnění izotopu ruthenia považován právě Majak v Jižním Uralu. Nemuselo jít vůbec o maličkost. „I když v Evropě radioaktivita byla velmi nízká, v místě události to zřejmě úplně triviální záležitost nebyla,“dodává Drábová.
V týmu byli dva Češi, Miroslav Hýža a Věra Bečková, oba ze Státního ústavu radiační ochrany. „Ru-106 jsme nedetekovali od roku 1986, kdy bylo na území České republiky měřitelné v důsledku černobylské havárie. Přestože se používá v omezené míře i v medicíně, na vysvětlení koncentrací, které jsme v roce 2017 pozorovali, to nestačilo,“zdůrazňuje Hýža.
Skupina vědců sledovala cestu radioaktivního izotopu zpět k původnímu zdroji pomocí metod matematického modelování atmosféry. Zpětné zjišťování a hledání původního zdroje lze podle Drábové přirovnat k tomu, když se předpovídá počasí. Jenom se nehledí dopředu, ale do minulosti.
Ve vědecké studii se konstatuje, že radioaktivní izotop Ru-106 zřejmě unikl při opětovném zpracovávání vyhořelého jaderného paliva, nejspíše v rámci neúspěšné přípravy vysoce radioaktivního zdroje.
Rozpad družice vědci vyloučili Rusko bylo v podezření už od roku 2017, kdy ruská federální hydrometeorologická služba služba Roshydromet na svých internetových stránkách zveřejnila zprávu o měření Ru-106 v ovzduší v oblasti Jižního Uralu. Naměřené hodnoty ve městě Argajaš v Čeljabinské oblasti tehdy několikanásobně překročily běžné měřené hodnoty.
Státní energetická firma Rosatom v reakci na zprávu Roshydrometu zveřejnila prohlášení, ve kterém vyloučila, že by izotop unikl z jaderného průmyslového komplexu Majak. Ten je od Argajaše vzdálen 20 až 30 kilometrů. Místo toho ruští úředníci prohlásili, že zdrojem záření byla družice, jež shořela v atmosféře. To však nynější zpráva vědců rozhodně vyloučila.
V současnosti je Majak jedním z největších ruských podniků na zpracování radioaktivního materiálu. V roce 1957 tam došlo k jaderné havárii, která je podle znalců dodnes po Černobylu a japonské Fukušimě třetí nejhorší jadernou havárií na světě.