Latinskou Ameriku drtí násilí
Podle průzkumu institutu Igarapé je dnes v sedmi zemích Latinské Ameriky spácháno více vražd a násilných zabití než v Sýrii, Afghánistánu, Iráku a Jemenu dohromady. Nejnebezpečnější země světa
BOGOTÁ/CARACAS Bylo mu teprve dvanáct let, když dostal svou první pušku. Zbraň byla větší než on. Kolumbijec Victus Ferney si i po letech vybavuje okamžik, kdy ho rekrutovali členové kolumbijských polovojenských jednotek známých pod zkratkou AUC do boje proti partyzánům z levicové gerily FARC.
„FARC byli nelítostní a měli v hlavách mapu oblastí, kde jsme s nimi bojovali,“říká dnes 25letý Victus, který zabíjel a často přihlížel tomu, jak jeho kamarádi umírají, po dlouhé čtyři roky, než se rozhodl k útěku.
Příběh Victuse, jenž do svých šestnácti let neznal nic jiného než vraždění, násilí na ženách, zdrogované velitele a rabování farem, jejichž úrodu a domácí zvířata AUC stejně jako FARC potřebovaly k obživě, je podobný mnoha dalším. Stejně jako jeho trnitá cesta zpět do civilizované společnosti.
„V Kolumbii pořád existuje dost kriminálních gangů, které nabízejí pohodlný, luxusní život výměnou za vraždění, přepadávání a rabování,“uvádí Victus s tím, že se ho tyto bandy rovněž snažily zlákat, a to přímo v metropoli Bogotě. Zatím ho nezviklaly i přes mnohé nesnáze, jimiž si Victus jako občan prochází. Jmenuje v rychlém sledu nízký plat, byrokracii, špatné bydlení a korupci na každém kroku.
Obrovská území, jež v Kolumbii stále ovládají drogové kartely, partyzánské skupiny či obyčejné kriminální bandy, jsou jedním z hlavních důvodů, proč je Latinská Amerika dnes kontinentem s nejvyšší mírou násilí a vražd.
Podle renomovaného institutu Igarapé, který monitoruje násilí po celém světě, je dnes na tomto kontinentu spácháno 38 procent násilných zločinů z celkového počtu vražd a zabití, k nimž dochází po celém světě. V Latinské Americe přitom žije jen osm procent
Podle Úřadu OSN pro drogy
■
a zločinnost (UNODC) je nejvíce vražd v přepočtu na 100 000 obyvatel spácháno v zemích Latinské Ameriky.
Nejhorší je situace v Salvadoru
■
(62 vražd na 100 000 obyvatel a rok), na Jamajce (57), ve Venezuele (56) a v Hondurasu
(42).
Absolutně nejvyšší počty vražd
■
z celkové globální populace.
Slabé či mafiánské vlády
Počet obětí násilných činů v sedmi zemích Latinské Ameriky je dnes podle Igarapé větší než celkový počet mrtvých v zemích postižených válkou na Blízkém východě. Konkrétně v Kolumbii, Venezuele, Brazílii, Hondurasu, Guatemale, Mexiku a Salvadoru v posledních letech přicházelo o život více lidí než v Iráku, Afghánistánu, Sýrii a Jemenu dohromady.
Ze studií institutu Igarapé, jenž úzce spolupracuje s OSN, přišlo od přelomu století v Latinské Americe a Karibiku násilně o život přes 2,5 milionu lidí. zaznamenala Brazílie (asi 64 tisíc ročně).
Mezi důvody vysoké násilné
■
kriminality v Latinské Americe odborníci uvádějí extrémní sociální rozdíly.
V Česku bylo loni spácháno
■
118 vražd, tedy 1,1 na 100 000 obyvatel a rok.
Zdroj: UNODC a ČSÚ, 2017 a 2018
Podle bezpečnostních analytiků a profesionálů, kteří se díky své práci dostali do kontaktu s kriminálními bandami, jsou na vině neefektivní federální vlády, jež ztratily kontrolu nad částmi svých států. Mnozí jiní vládní činitelé jsou na druhou stranu přímo napojení na mafiánské praktiky kriminálních organizací a obohacují se z jejich obchodů.
„Ve Venezuele dnes existují gangy, které mají sto, dvě stě členů vybavených těmi nejmodernějšími zbraněmi. Dostat je z území, jež kontrolují, by vyžadovalo pozemní a letecký útok armády,“sdělil mi bezpečnostní analytik Phil Gunson z caracaské pobočky organizace International Crisis Group, která monitoruje násilí a rizika spojená se životem v dané zemi.
Kokain a zlato
Pokud je v Kolumbii nejvýnosnějším artiklem kokain, ve Venezuele je to nelegální těžba zlata v Amazonii.
„Těžení a obchodování se zlatem kontrolují všechny možné mafiánské skupiny, od kolumbijských geril, drogových kartelů až po vládní polovojenské jednoty colectivos,“řekl mi doktor Oscár Noya, který je jedním z předních expertů výzkumu malárie.
Noya se sám stal terčem útoku ve chvíli, kdy ve státě Bolívar, kde je většina zlatých dolů, prováděl svůj výzkum. Podle jeho slov ho unesly a vyhrožovaly mu zabitím právě výše uvedené polovojenské jednotky colectivos, jež na obranu revoluce založil dnes již zesnulý socialistický vůdce Hugo Chávez.
Města rozdělená mezi gangy Svůj podíl na děsivé statistice násilí v Latinské Americe mají rovněž bezpečnostní složky určitých států. Na ulicích ve Venezuele a rovněž také například v Nikaragui v posledním roce zahynuly při střetech s policií, národními gardami a paramilitaristy stovky lidí. V obou těchto zemích se opozice zoufale snaží o sesazení dlouholetých vůdců Nicoláse Madura a Daniela Ortegy.
Honduras má svůj vlastní temný příspěvek, a to válku městských gangů. Jedno z nejnebezpečnějších měst na světě, honduraské San Pedro Sula, je dnes doslova rozparcelováno mezi několik takových gangů, jež bojují o dominanci nad tamními čtvrtěmi s cílem kontrolovat obchod s drogami, zbraněmi či prostitucí. Reportáž z tohoto města nedávno přinesl list The New York Times.
Jedním z nejobávanějších je neblaze proslulý gang Mara Salvatrucha, jehož členové tu svádí krvavé bitvy s rivaly z band jako 18. Street Gang, Los Tercerenos, Casa Blanca, Los Vatos Locos či s pistolníky Los Olanchanos.
San Pedro Sula dnes patří do žebříčku třiceti nejnebezpečnějších měst světa. A jak dodává institut Igarapé, šestadvacet z těchto měst lze dnes najít v Latinské Americe. Nejčastější zastoupení má na tomto listě Mexico, kterým od roku 2006 zmítá konflikt federální vlády s drogovými kartely.
Kolumbijec Victus Ferney, někdejší člen polovojenských jednotek, o drogách ví své. „Nic nekorumpuje víc než peníze z drogových obchodů. A nic nezabíjí víc než právě drogy,“konstatuje.