České peklo

Stát má majetek svých občanů hlídat, nikoliv krást

Restituce je u nás nyní skoro sprosté slovo a státní organizace nechtějí vracet pokud možno nikomu nic. Dokonce ani majetek, který kdysi majitelům jako „nepřátelům Říše“zabavili nacisté. Přesně takhle je to i s majetkem Řádu německých rytířů, tedy oficiálně České provincie Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě.

Když hitlerovské Německo okupovalo československé území, majetek řádu nejprve převedlo pod svou „správu“a pak zkonfiskovalo. Hrad Bouzov, tehdejší řádové sídlo v bývalém Československu, obsadil oddíl SS. Jeho velmistr byl internován gestapem, část kněží a sester skončila v koncentračních táborech. Hitlerovci označili řád dekretem za nepřítele Říše. Ne zcela neoprávněně. Katolické řády byly přirozeným nepřítelem novopohanského fašismu. A v Česku sídlící odnož německých rytířů navíc darovala československému státu pozemky na stavbu opevnění proti hitlerovskému Německu.

Po osvobození republiky v roce 1945 měl být majetek řádu vrácen. Na základě Benešových dekretů. Fyzicky k tomu ale nikdy nedošlo. Hitlerovský konfiskát zabral československý stát a má ho stále. Rytíři se pokoušejí majetek, včetně hradu Bouzov, už více než 20 let získat zpět. Ale neúspěšně. Stát i soudy jejich žádosti zamítají. Nyní dorazila jejich stížnost až k Ústavnímu soudu.

Ano, kolem Bouzova i dalšího majetku německých rytířů jsou formální nejasnosti. Například pokud jde o žádost o vrácení majetku po válce. Přesto se nelze zbavit dojmu, že jak tehdy, tak nyní tu existuje určitý politický tlak a společenská nálada obracející se proti vracení majetku zlým Němců a vydřidušské církvi – a němečtí rytíři naplňují obojí. Stát po roce 1989 argumentoval proti vrácení majetku i třeba tím, že by ho pak řád využil „jako zdroj příjmů“. Soudy zase zpochybnily formálněprávní postup řádu, i když stát má minimálně stejně másla na hlavě.

Pořekadlo co peklo jednou schvátí, už nenavrátí lze aplikovat i na náš stát. Dlouhodobě. Ostatně třeba po druhé světové válce Československo, předchůdce České republiky, zabavilo část „arizovaného“majetku Židů. Nebo majetek německých antifašistů, kteří nemohli dokázat aktivní odbojovou činnost, protože byli zavření v koncentračních táborech. Náš stát se stal pro některé občany peklem, které se snaží získat jejich majetek. Místo toho, aby jej, jak je jeho povinností, chránil. Kéž by s tím Ústavní soud skoncoval.