Zelená budoucnost: Němci chtějí úplně zakázat igelitky
BERLÍN Z německých obchodů by měly zmizet plastové tašky. Tamní ministerstvo životního prostředí chystá zákon, který by je měl zcela zakázat. Kritici ale namítají, že tašky tvoří jen procento celkového plastového odpadu, a jejich regulace tak nic zásadního nezmění.
Německá média také připomínají, že už dřívější regulace, která zakázala obchodům tašky k nákupům dávat zdarma, jejich počet výrazně snížila. Jen za poslední dva roky klesl na polovinu. Za posledních dvacet let se pak podle statistik počet igelitek z německých obchodů snížil čtyřikrát – z osmi miliard v roce 2000 na dvě miliardy loni.
Čtyřiadvacet tašek na hlavu Ministerstvu životního prostředí se ale i současných 24 tašek na Němce a rok zdá příliš, a chce proto přitvrdit. „Chci, abychom celkově redukovali plasty, abychom se změnili ze společnosti, která vše vyhazuje, a měli méně plastů v našich supermarketech,“vysvětluje ministryně životního prostředí Svenja Schulzeová (SPD).
Že její úřad chystá úplný zákaz, je pro obchodníky překvapení. Na 350 firem podepsalo podle německé obchodní komory už dříve s ministerstvem dobrovolnou dohodu a postupném stažení igelitek z obchodů.
Boj s plasty je ale jen zanedbatelná část kroků, které ministerstvo chystá ve velkém klimatickém balíčku změn zákonů. Mezi navrhovanými opatřeními je i daň z oxidu uhličitého, která by mimo jiné výhledově měla zdražit benzin a naftu. Hovoří se i o omezení vnitrostátní letecké dopravy.
Opatření by mohla být razantnější kvůli posilující roli strany Zelených v německé politice, podle průzkumů jsou po vládní CDU druhým nejsilnějším uskupením.
Informace o jednotlivých návrzích jsou zatím jen dílčí a finální verze návrhů zákonů mají být známy až v druhé polovině září. Německo se chce razantně připojit ke snaze omezit emise skleníkových plynů. Dosavadní plány nevycházejí a Německu se nepodaří splnit cíl snížit emise do roku 2020 tak, jak si předsevzalo.
Jednou z cest, jak snížení zrychlit, je vytvořit tlak tam, kde je zatím slabý – tedy například v dopravě a vytápění. Energetiku a průmysl už nyní zatěžuje obchodování s emisními povolenkami, jež tlačí vzhůru náklady těch, jejichž činnost vytváří více oxidu uhličitého. Na druhé straně pak zvýhodňují ty, kdo se obejdou bez spalování – tedy například fotovoltaické či větrné elektrárny.
Záměr zavést nové daně, aby Německo výrazněji snížilo své emise, se ale setkává i s odporem. Dražší elektřina, paliva nebo vytápění dopadají více na chudé, pro které jde o významnou položku měsíčních výdajů. Německý týdeník Der Spiegel proto na začátku srpna citoval ministra financí Olafa Scholze (SPD), který slibuje, že nové daně budou sociálně spravedlivé a nestane se, že by tvrdě zasáhly ty nejchudší.
Klimatický bonus
Vláda proto chystá něco, co nazývá klimatickým bonusem. Tvrdí, že nové daně nemají zvýšit příjmy rozpočtu, ale vrátí se zpátky lidem právě ve formě příspěvků pro ty, kdo emise sníží. Na ty nejchudší by tak nová daň neměla vůbec dopadnout.
Vláda také uklidňuje, že nové daně posoudí i s ohledem na očekávaný vývoj ekonomiky, tedy zda si je Německo vůbec může dovolit. Na německé hospodářství už nyní dopadají změny v energetice, kdy se země odklání nejen od uhelných elektráren, ale i od uhlíkově neutrálních jaderných.