Spor o autisty zaměstná senátory
Návrh na nové povolání terapeut neurovývojových poruch odmítají hlavně ti, komu by měl pomáhat. Rodiče postižených dětí
PRAHA Na první pohled to vypadá jako jednoznačná věc. Senátoři by dnes měli podpořit návrh, který má pomoci dětem nejenom s autismem, ale i s jinými neurovývojovými poruchami. Umožnil by použít také další metody terapie, než je jen aplikovaná behaviorální analýza (ABA).
Jenže budou muset také zvážit, zda za návrhem nové profese terapeuta neurovývojových vad skutečně stojí snaha napravit určitou nespravedlnost, anebo jde spíše o pokus podpořit soukromý byznys. Za terapii autismu se totiž v Česku stále platí horentní sumy.
Nikdo navíc zatím neví, jak bude zbrusu nová profese vypadat. Nic obdobného totiž nikde ve světě neexistuje. K návrhu, který předkládá senátorka Alena Dernerová, přitom neexistuje ani studijní plán, který by měl zájemce o obor absolvovat.
V důvodové zprávě se uvádí, že terapeut neurovývojových a behaviorálních poruch „bude moci při výkonu svého povolání využívat jak metody ABA, tak i další podpůrné, rehabilitační či léčebné metody založené na evidence based přístupu (tedy metody založené na důkazech)“. O jaké metody se přesně jedná, není jasné. Návrh totiž zmiňuje, ale nespecifikuje „dalších 30 obsáhlých modelů učebních programů pro poruchy autistického spektra“.
Odborníci a byznys
Změnu podporuje a pomáhal připravit pedopsychiatr Jaroslav Matýs, předseda Asociace dětské a dorostové psychiatrie a rovněž předseda sekce dětské a dorostové psychiatrie České psychiatrické společnosti. Na přípravě se podílela i speciální pedagožka Romana Straussová, majitelka Centra terapie autismu.
Její společnost má pobočky a spolupracující pracoviště v řadě českých měst. V nich se propaguje léčba autismu metodou O. T. A. (otevřená terapie autismu), kterou vynalezla sama Straussová. Podle ceníku na webu si za dvě hodiny práce s dítětem účtují 2500 korun.
Metoda O. T. A. nebyla nikdy vědecky publikována a neexistují nezávislé studie, které by potvrzovaly její účinnost. Sám Matýs přitom tuto neověřenou techniku v rozhovoru s LN zmínil jako jednu z alternativních terapií, které má návrh podpořit. Kromě pedopsychiatrů návrh podporují také Odborná společnost praktických dětských lékařů či Asociace klinických psychologů. Mezi podporovateli nechybí ani Národní ústav pro autismus, což ovšem není státní organizace, ale soukromý ústav, kde se za vše také platí.
Behavioristé a rodiče
Mnozí rodiče autistických dětí se však proti novele bouří. Dopis senátorům poslala třeba Alexandra Hroncová, matka čtyřletého Prokopa s diagnózou dětský autismus. „Zákon je postaven tak, aby kromě vědecky ověřených terapií měli pedopsychiatři možnost předepisovat i terapie, jejichž účinnost není vědecky ověřena, což považuji za jeden z nejnebezpečnějších bodů novely,“tvrdí.
Nelíbí se ani behaviorálním vědcům. ABA terapie se dnes vyučuje v Brně a má nejen tuzemskou akreditaci u ministerstva, ale i mezinárodní certifikace. První absolventi by tam měli dokončit studium už v příštím roce.
Nový obor terapie neurovývojových a behaviorálních poruch, který se má vyučovat na olomoucké pedagogické fakultě, bude muset z větší části obsahovat totéž vzdělání. Plus k ABA přibude výuka metod, které se používají pouze v Česku. Takový odborník pochopitelně žádnou mezinárodní certifikaci získat ani nemůže, protože půjde o ryze české specifikum.
„Máme už postaven vzdělávací program, který obsahuje všechno to, co by měla dělat nová profese, kromě věcí, které jsou absolutně neověřené a nemají žádnou evidenci, že by měly fungovat. Tak to behaviorální analytik dělat nemůže a ani nebude, a nová profese by to dělat mohla,“řekl LN Karel Pančocha z Centra aplikované behaviorální analýzy na Masarykově univerzitě v Brně.
Oč se vede spor
Klíčové námitky jsou celkem tři. Pokud by měl senátní návrh vstoupit v platnost, budou moci rodiče vzít svého potomka na ABA terapii až poté, co mu pedopsychiatr stanoví diagnózu. Dnes s ní přitom mohou začít hned, co lékař u dítěte odhalí netypický vývoj. Jenže na diagnózu se v Česku může čekat i několik let, protože dětských psychiatrů je málo.
Druhým problémem je to, že návrh zmiňuje i metody, které zatím nejsou založeny na důkazech. Senát by tak fakticky podpořil experimentování na postižených dětech.
Třetí obavou je pak to, že návrh zlikviduje ABA terapii v Česku, která se tu teprve začíná rozvíjet. Mezinárodně certifikované behaviorální analytiky by totiž nahradil tuzemskými polovzdělanci, kteří budou moci tvrdit, že pracují s ABA terapií, i když nebudou mít mezinárodní certifikaci.