Senát navrhl profesi terapeuta bez obsahu
Horní komora chce terapii autistických dětí svěřit novému povolání, které jinde ve světě neexistuje.
PRAHA Už od včerejšího rána postávali před hlavním vchodem do Senátu někteří rodiče autistických dětí. V náručí drželi 81 exemplářů středečního vydání Lidových novin a doufali, že je rozdají mezi přicházející senátory. Obávali se totiž, že jejich hlas nikdo neuslyší, a tak chtěli aspoň upozornit na článek, který podle nich poprvé otevřeně referoval o jejich odmítavých postojích.
Senátoři měli včera na stole návrh zákona, který by zřídil profesi terapeut neurovývojových poruch. Ani jeho předkladatelé přitom zatím neumějí říct, co všechno má takový terapeut umět. Nemá totiž jasně definovanou náplň a nemá ani obdobu ve světě. Neexistuje žádná mezinárodní profesní organizace, ke které by se takový terapeut mohl připojit. Rodiče se přitom snažili přesvědčit senátory, aby návrh odmítli.
A skutečně se ukázalo, že obavy rodičů horní komora nevyslyší. Legislativní změnu totiž nakonec odhlasovala. Senátní návrh zákona, který má zavést novou nelékařskou profesi, tak nyní poputuje do Poslanecké sněmovny. A to k nelibosti těch, kterým by měl pomoci především. „Nedaří se nám najít nikoho, kdo by se nás zastal,“povzdechl si Ján Zajíc, otec sedmileté Julinky, která trpí těžkou formou autismu.
Hrozba prázdné schránky Pokoušeli se oslovit třeba senátora Marka Hilšera, zda by přednesl jejich argumenty proti návrhu, ale podle nich bezúspěšně. „Návrh naopak otvírá další cestu pro to, aby se začala vést vážná debata o tom, jak systémově těmto dětem a rodinám pomoci,“napsal LN Hilšer.
Naděje rodičů s autistickými dětmi se nyní přitom upínají hlavně k aplikované behaviorální analýze (ABA). Jde o jedinou terapii autismu, která má vědecky podložené výsledky. Povolání behaviorální analytik už v Česku existuje a existuje pro ně i mezinárodně certifikovaný vzdělávací kurz na Masarykově univerzitě. Jeho první absolventi opustí školu v příštím roce. Jenže Senát chce tuto profesi fakticky nahradit jinou.
Nové povolání terapeut neurovývojových vad pomáhala připravit speciální pedagožka Romana Straussová, která vlastní Centra terapie autismu. Po republice má řadu pracovišť, ve kterých se propaguje Straussové vlastní metoda O. T. A. (otevřená terapie autismu). Senátní návrh má přitom umožnit, aby se kromě ABA terapie mohl autismus léčit i jinými metodami. Jako třeba právě metodou O. T. A., která ovšem nebyla publikovaná a dosud nemá vědeckou evidenci, že funguje.
Jenže i absence jasně definované náplně je sama nebezpečná. „Obecně je prázdná schránka vždy majákem přitahujícím potenciální lobbisty, šarlatány a možnou korupci, protože k jejímu naplnění dojde v budoucnu mimo dohled veřejnosti,“tvrdí Zajíc.
Spolu se Straussovou prosazoval návrh pedopsychiatr Jaroslav Matýs, předseda Asociace dětské a dorostové psychiatrie a rovněž předseda sekce dětské a dorostové psychiatrie České psychiatrické společnosti. Není přitom tajemstvím, že mezi ním a rodiči autistických dětí zuří otevřená válka. Organizovali proti němu dokonce i petici.
Právě Matýs přitom do návrhu prosadil, aby na terapii mohlo začít chodit dítě až poté, co pedopsychiatr stanoví jeho diagnózu. Dětský psychiatr by měl navíc pravomoc určit, která konkrétní terapie bude pro dítě vhodná. Tuzemští pedopsychiatři toho přitom o terapiích moc nevědí, sám Matýs se před dvěma lety o ABA vyjadřoval jako o „asistované (sic!) behaviorální analýze“.
Pedopsychiatrů je navíc málo, takže na diagnózu se často čeká i několik let. Rané intenzivní terapie přitom mají u dětí největší účinnost. Pokud by se však mělo nově čekat s terapií až na diagnózu, budou ztrácet vzácný čas.