Jemen se stává novým Vietnamem
Už tak nepřehledná válka na jihu Arabského poloostrova získala v uplynulých dnech nový rozměr s nástupem adenských separatistů. Z rozkolu ve vojenské alianci, oficiálně stále vedené Saúdskou Arábií, se může radovat hlavně Írán, proti kterému byla původně sestavena.
ADEN/PRAHA Když Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty (SAE) a několik jejich partnerů vytáhlo v březnu 2015 proti šíitským rebelům v Jemenu s deklarovaným cílem vrátit během pár týdnů k moci tamní legitimní, mezinárodně uznávanou vládu, mohlo to leckde působit sympaticky – zvláště když húsijští povstalci byli vnímáni jako prodloužená ruka íránského režimu. Dnes už je ale zjevné, že jemenské i regionální záležitosti jsou o dost složitější – jinak by ostatně „blesková“saúdská kampaň neprobíhala už pátý rok.
Naposledy se to ukázalo, když se proti sobě minulý týden dostala do otevřených bojů dvě křídla oné protiíránské a protišíitské aliance: na jedné straně jednotky loajální jemenskému prezidentu Mansúrovi Hádímu podporované Saúdskou Arábií a na straně druhé jihojemenští separatisté, za nimiž stojí SAE.
„Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie vyzývají strany jemenského konfliktu, aby v zájmu Jemenu upřednostnily dialog,“prohlásil v pondělí korunní princ SAE Abú Zabí Muhammad bin Zájid, když přiletěl do Mekky na usmiřovací schůzku za svým saúdskoarabským protějškem JEMEN Muhammadem bin Salmánem. Faktičtí vládci obou monarchií jsou přitom považování nejen za architekty protiíránské kampaně, ale paradoxně i za hlavní hybatele nynější krize.
Ideologie až na druhém místě SAE v červenci k pramalé radosti Rijádu ohlásily stažení svého několikatisícového kontingentu, který do nekončící jemenské války nasadily. Na místě však nechaly spřátelené milice operující na jihu a západě Jemenu. Dominuje jim Jižní přechodná rada, což jsou v realitě separatisté usilující o znovuodtržení jižního Jemenu. Minulý týden tyto jednotky dobyly Aden – druhé největší jemenské město a mezinárodně významný přístav u důležité ropné trasy. Do rukou rebelů padl tamní prezidentský palác a jemenské vládní síly podporované Saúdskou Arábií byly vytlačeny. Válka v Jemenu
Vedení separatistů obecně neodmítá rozhovory a hlásí se i k pokračujícímu tažení proti šíitským rebelům. Evropský reprezentant hnutí Ahmad bin Faríd však ve stejné chvíli britskému listu The Independent řekl: „Neustoupíme od našeho požadavku na nezávislý stát, nikdo nepřijme jednotný Jemen. Jižní Jemen byl donedávna nezávislý a my chceme návrat této vlasti.“
O tom, že v Jemenu nejde o zásadový střet mezi „rozpínavým“šíitským islámem a „umírněnými“sunnity ostatně svědčí i okolnosti samotného húsijského povstání. Šíitští rebelové ze severu země se vzbouřili proti svému domnělému podřadnému politickému postavení v zemi. Za prezidenta Mansúra Hádího, kterého tažení rebelů vyhnalo do sousední Saúdské Arábie, se postavil Rijád, povstalci se zase mohli těšit přinejmenším diplomatické a morální podpoře Teheránu. „Jenže v minulosti, když se jim to hodilo, měli se šíitskými húsiji velmi úzké vazby a spolupráci i sunnitští Saúdové a Emiráťané,“upozornil LN v nedávném rozhovoru přední regionální expert, který si kvůli své současné práci nepřeje být jmenován. „Zjednodušená teze saúdsko-íránského a sunnitsko-šíitského střetu je tedy dobrá tak pro novinové titulky.“
Ostatně Elizabeth Dickinsonová z International Crisis Group podporuje tento názor z jiné perspektivy. „Spojenectví Húsijů s Íránem je primárně strategické, vychází z momentální situace a může se změnit, pokud se posune jemenská vnitropolitická situace,“řekla Lidovým novinám expertka, zabývající se Arabským poloostrovem. Příliš mnoho zbraní
Při pohledu ze zahraničí se znovu dostává do popředí otázka, jak je využíván vojenský materiál, který různé státy – včetně Česka – prodávají Saúdům nebo do SAE. Obava, že Rijád je přímo či nepřímo používá i při zabíjení jemenských civilistů, už vedla v některých zemích k přehodnocování dosavadních zbrojních prodejů. Když se ovšem americký Kongres pokusil zablokovat jeden takový kontrakt v hodnotě osmi miliard dolarů, prezident Donald Trump krok zákonodárců koncem července vetoval a ministr zahraničí Michael Pompeo argumentoval, že zbraně včetně sofistikované munice mají sloužit k odvracení íránské hrozby.
Nyní to však vypadá, že zbraně prodané na Blízký východ oficiálně k boji proti zájmům Teheránu budou v Jemenu sloužit k vyřizování účtů uvnitř protiíránské koalice. Otevření další fronty na tamních bojištích navíc posiluje riziko, že roztržky v táboře nepřátel nevyužije pouze Írán, ale i sunnitské džihádistické skupiny jako al-Káida či Islámský stát, které jsou v jemenských konfliktech dalším zásadním hráčem.
Z dlouhodobé perspektivy tak nejnovější vývoj na jihu Jemenu posiluje skepsi, nakolik celá vojenská kampaň dopadne ku prospěchu Rijádu.
„Teď už mohou Saúdové za nejlepší výsledek považovat nanejvýš své stažení,“tvrdí například Olivier Guitta z konzultační společnosti GlobalStrat. „Vítězství mělo přijít v prvním roce jejich intervence. Nyní už se to celé obrací ve šlamastyku vietnamského typu.“
Autor vede Centrum pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha