Digitální nepřátelé demokracie

Google a Facebook mají každý miliardy uživatelů, a jsou tak těmi nejfrekventovanějšími bránami do světa internetu. Na svoji webovou stránku si můžete napsat, co chcete, ale Google a Facebook rozhodnou, zda si to přečtete jen vy a vašich pár kamarádů, anebo to bude text, který ovlivní statisíce lidí. Z globálního pohledu Facebook, Google a jejich algoritmy rozhodují, co si kdo přečte, jaké texty, obrázky a videa mu nabídnou. Například o úspěšnosti virálních videí nerozhoduje jen jejich kvalita, jak citlivě zabrnkají na nějakou aktuálně módní strunu, ale také to, zda tito digitální obři budou virálnost daného videa spíše akcelerovat, nebo spíše brzdit.

Facebook a Google tak mají obrovskou moc ovlivňovat politiku, a to často i skrytě, doutná v nich obrovské nebezpečí pro naši svobodu a demokracii. Proto se nemůžeme tvářit, že Facebook

a Google jsou soukromé firmy jako každá jiná, takže si mohou určovat svoje vlastní pravidla, a komu se to nelíbí, má jejich služby přestat využívat.

Kdyby se například dodavatel elektřiny rozhodl, že nebude zeleným aktivistům dodávat proud, protože považuje jimi hlásané názory za nebezpečné a škodlivé, a nechce napomáhat jejich šíření skrze dodávání proudu pro jejich počítače, okamžitě by se stal předmětem zkoumání regulačních orgánů a zřejmě i justice, protože by bezpochyby šlo o diskriminaci zákazníka. Jestliže zákazník řádně platí za dodávanou elektřinu, tak je její dodavatel povinnen mu ji dodávat bez ohledu na jeho politické názory či morální profil.

Manipulace „Velkýho bratra“Skandál s cenzurováním jména Tommyho Robinsona na Facebooku se stal hodně viditelným a mnoho uživatelů sociálních sítí se domnívá, že právě v tom smazání některých příspěvků či zablokování celého účtu je největší riziko cenzury a manipulace. Jenže v pozadí fungují ještě mnohem nebezpečnější způsoby, které jsou pro běžné uživatele nerozpoznatelné.

V případě sociálních sítí to je stínové potlačování některých postů. Na rozdíl od zablokování příspěvku či celého účtu to vypadá, že je vše v pořádku, jenže daný stínově potlačovaný post se již zveřejňuje mnohem menšímu počtu přátel. Autor postu se tak nedozví, že je jeho příspěvek měkce potlačován, a nemůže s tím nic dělat.

Facebook loni oznámil, že indexuje uživatele skórem důvěryhodnosti a že hodlá bojovat se šířením nepravdivých informací (fake-news) právě skrze úpravu dosahu jednotlivých postů podle důvěryhodnosti jejich autora. Otázku důvěryhodnosti přátel si ale přece řeší uživatelé sami tím, že někoho jako přítele do své bubliny pustí, a někoho ne, něčí příspěvky číst chtějí, a něčí ne. Facebook si tu hraje na rozumného „Velkého bratra“, který chrání bezpečí svých klientů před rizikem fake-news. Facebook ale z principu přece není kompetentní být tím, kdo rozhoduje, co je, a co není fake-news.

Potlačování některých názorů na Facebooku navíc není jen otázkou algoritmů, ale i přímého lidského zásahu. Jak již před třemi roky prozradil bývalý zaměstnance společnosti Facebook, konzervativně orientované články jsou speciální skupinou zaměstnanců firmy, jejich pracovní pozice se nazývá kurátoři novinek, systematicky potlačovány.

Nekalé praktiky

Je známé, že 95 procent finančních darů ze Silicon Valley jde na účet demokratům a jen pět procent republikánům. Stejně tak je známé – třeba z uniklého videa ze setkání zaměstnanců firmy Google po posledních amerických prezidentských volbách – že naprostá většina managementu i zaměstnanců této firmy nejen fandí demokratům, ale považuje Trumpa za tragédii a zlo a hodlá proti němu bojovat i prostřednictvím prostředků tohoto digitálního obra. Spoluzakladatel Googlu Sergey Brin v něm přirovnal voliče Trumpa k podporovatelům fašismu a komunismu.

Finanční ředitelka Googlu Ruth Poratová zase diskutovala výsledky voleb v slzách a shromážděným zaměstnancům slíbila, že „Google využije své velké síly a svých enormních zdrojů k pokroku v dosahování těch skutečně důležitých hodnot“. Co si pod tím „dosahováním skutečně důležitých hodnot“máme představit, není těžké odhadnout.

Robert Epstein odhalil, že v průběhu několika předvolebních měsíců Google skrze manipulaci výsledků vyhledávání masivně podporoval Hillary Clintonovou oproti Donaldu Trumpovi (na prvních deseti pozicích ve vyhledávání politických otázek byly vždy odkazy, které jsou pozitivní ke Clintonové a negativní k Trumpovi). Podle odhadů Epsteina tímto způsobem přihrál Google Clintonové dva až tři miliony voličských hlasů.

Vzhledem k velikosti Facebooku a Googlu není možné říkat, že to je stejné jako dřív, když nějaká televize podporovala jednoho kandidáta a šířila lži o druhém. Tehdy mohl ten postižený kandidát odpovědět na jiných televizních kanálech stejnou zbraní. Jenže nyní proti Facebooku a Googlu není na trhu odpovídající protiváhy. Individuální rozhodnutí přestat je užívat nic neřeší, protože stále budou ovlivňovat většinu voličů.

Nyní proti manipulacím ze strany Googlu a Facebooku neexistuje účinná proti zbraň.