Gripeny ohlídají „horkou“hranici

PRAHA Nad Pobaltím se už brzy budou prohánět výsostné státní znaky na českých armádních stíhačkách Gripen. Na základnu Ämari v Estonsku míří skupina sedmi desítek pilotů a pozemního personálu. Zemím na Baltu, které nemají vlastní stíhací letectvo, budou poskytovat ochranu vzdušného prostoru. Jde přitom o citlivou hranici na pomezí států NATO a Ruské federace. Rivalita mezi oběma stranami se projevuje častými incidenty, kdy ruské stroje naruší vzdušný prostor suverénních zemí a nereagují na následné výzvy.

Při každém takovém případu musejí k nekomunikujícímu narušiteli přispěchat stíhačky. Úkol budou mít na starosti příslušníci 21. základny taktického letectva z Čáslavi. Na misi se piloti musejí speciálně připravit.

„Kromě vzdušného prostoru přímo nad baltskými státy budeme ale také monitorovat vzdušný prostor výsostných vod. Z toho důvodu budou piloti vybaveni navíc neoprenovým oděvem pro případ nutného opuštění letounu a pádu do moře,“uvedl pro LN Pavel Pavlík, velitel mise, která nese název Baltic Air Policing 2019.

S Belgičany a Dány v zádech Češi s pěticí gripenů v tom nebudou sami. Nad Baltem budou kromě českých gripenů i stroje F-16 belgických a dánských vzdušných sil. Ty k ostrým akcím budou startovat z litevské základny Šiauliai, kde už byli dvakrát na misi i Češi.

Ačkoli většina incidentů ve vzduchu se obešla bez vážnějších následků, pro bojové střety mají piloti jiný kalibr. České stroje budou vybaveny řízenými střelami, vestavěným kanonem a kontejnerem na klamné cíle. Pro lepší průzkum jsou pak vybaveny zaměřovacím a průzkumným kontejnerem Litening 4i.

„Střežení vzdušného prostoru pobaltských států je plněním našeho spojeneckého závazku a důkazem, že jsme platným a aktivním členem Severoatlantické aliance,“řekl k tomu Lubomír Metnar, ministr obrany.

Napětí mezi Ruskem a NATO vzrostlo po anexi Krymu. Vzlety k nekomunikujícím letounům z Ruska se počítají v Pobaltí ve stovkách za rok. Například v květnu se ve vzdušném prostoru Estonska nad ostrovem Vaindloo ocitl stroj Tu-154, který patřil ruskému námořnictvu. Kvůli incidentu si následně Estonci předvolali ruského velvyslance, aby vše vysvětlil. Moskva ale popírá, že by porušila mezinárodní pravidla o leteckém provozu. ISLAND

Čeští stíhači mají před sebou další misi,

FOTO ARMY – TOMÁŠ SOUŠEK A ČTK kterou plní spojenecké závazky v rámci NATO. Opětovně budou hlídat nebe nad baltskými zeměmi, kde působili už v minulosti (snímek vlevo). Zkušenosti mají i ze střežení vzdušné hranice Islandu (vpravo snímek z letiště v Keflavíku).