Rejstřík spravedlnost nezlepší
Zavedení databáze soudců a státních zástupců hodnotilo v anonymní anketě LN 95 právníků a právniček
Justice by měla být obecná a neosobní, individuální osoba soudce by neměla být faktorem posuzování soudní moci. I tak zněla odpověď jednoho z účastníků pravidelné striktně anonymní ankety LN mezi českými právníky. Celkem 95 soudců, advokátů, notářů, akademiků, legislativců či exekutorů hledalo odpověď na to, zda bude přínosná veřejná databáze soudců a státních zástupců, již ministerstvo spravedlnosti plánuje v řádu týdnů spustit. Tábory zastánců a odpůrců byly téměř vyrovnané. Pozitivní dopad respondenti nejčastěji spatřovali ve zvýšení společenské odpovědnosti soudců za svou činnost a v jednodušším zjišťování informací o případné podjatosti soudce.
„Databáze přispěje k transparentnosti justice a v důsledku může mít pozitivní vliv na její vnímání veřejností. Soudci budou cítit větší odpovědnost za svá rozhodnutí, pokud již nebudou moci být převážně anonymní a schovávat se za instituci,“uvedl zástupce akademické sféry. Další účastník Právního barometru, tentokrát z řad justice, oponoval: „Žijeme v době, která trpí pocitem, že lékem na neduhy společnosti je hlavně maximální transparentnost. Pak je návrh ministerstva logický. Praktickou přínosnost databáze hodnotím jako limitně se blížící nule.“
Nejednotná šíře informací
V profilu každého soudce a státního zástupce má být uvedeno jeho jméno, příjmení, instituce a úsek, na kterém působí. Mezi nepovinné položky nakonec ministerstvo spravedlnosti zařadilo údaje o předchozí praxi, dosaženém vzdělání a publikační praxi, byť původně avizovalo, že i tyto údaje budou povinné. Návrh inicioval předseda podvýboru pro digitalizaci justice a e-Sbírku Jakub Michálek (Piráti), jenž chtěl do databáze prosadit i kolonku „vybraných kauz“. V rejstříku bude prostor i na zveřejnění fotografie, i to jen na základě rozhodnutí konkrétního soudce či státního zástupce. V praxi tak bude každý profil jinak obsáhlý.
Resort plánuje do seznamu zařadit i informaci o členství v KSČ, a to v období do roku
1989. (Informace o finální podobě rejstříku získaly LN od resortu až po uzavření ankety – pozn. red.)
„Jsem přesvědčen, že by soudce s takovou politickou minulostí neměl soudit exponované případy, například na ochranu osobnosti, kde předmětem sporu bude třeba kritika počínání člena KSČ před rokem 1989. Je zřejmé, že takový soudce bude mít kvůli osobnímu selhání pokřivený hodnotový 9
žebříček, a nelze od něj očekávat objektivní posouzení sporu,“uvedl jeden pražský advokát.
S kým mají tu „čest“
Další zástupkyně advokátního stavu varuje, že „veřejnost na přístup k typu informací tohoto složení není připravená a nebude vědět, jak s ním pracovat“. Jiný účastník ankety vnímá soudce a státní zástupce jako veřejné činitele, již rozhodují o osudech lidí, NE
„a proto by měla veřejnost vědět, s kým má tu čest“.
Zastánci databáze by ji chtěli ještě rozšířit – například o informace, zda byl soudce kárně trestán, uvítali by e-mailovou adresu a telefon do kanceláře.
„Lepší by bylo konečně vymyslet něco na publikaci a inteligentní vyhledávání v soudních rozhodnutích, neboť všechny rozsudky publikují jen správní úseky a vyhledávání v databázi provádíme přes Google,“kritizoval současný stav pražský soudce.
„Je potřeba vyvážit zájem veřejnosti na přístupu k informacím o osobách, jež disponují významnými veřejnými pravomocemi, s ochranou jejich soukromí,“varoval další ze soudců, který by dále uvítal, aby výčet zveřejňovaných údajů byl předmětem věcné debaty, a to nejen na úrovni justice.
Zhruba čtvrtina respondentů Právního barometru vůbec nevěděla, že resort spuštění takové databáze tak brzy chystá. „Vzbuzuje to podezření na lobbing IT firmy, která se bude o tuto zakázku ucházet, nebo spíše populistický záměr, který bude politicky využit a prezentován veřejnosti jako krok k větší transparentnosti v justici,“uvedl jeden z oslovených notářů. Další odpůrkyně databáze z řad soudců si myslí, že tím chce předkladatel návrhu „otupit kritiku ze strany některých mladých zákonodárců, a tak v rámci všeobjímajícího boje proti korupci kývl na další transparentnost“.
Pozor i na GDPR
Příznivci rejstříku uvedli jako vzor výčet institucí, které již seznamy svých soudců zveřejňují – Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, Ústavní soud, ale i Soudní dvůr EU, kde lze najít profesní životopis soudců. „U těchto soudců je míra veřejné expozice namístě. Naopak soudce okresního soudu nebo krajský státní zástupce nemá důvod se v souvislosti se svojí prací nijak veřejně exponovat,“oponoval však akademik, podle kterého veřejnost nemá posuzovat kvalifikaci soudce ani jeho publikační činnost.
Valná část respondentů poznamenala, že většinu informací lze již dnes beztak dohledat, byť výhodu databáze vidí v tom, že teď „budou na jednom místě“. Pokud jde o vliv na práci soudců, jde podle zástupce justice o „prázdné gesto“. „Je velice krátkozraké myslet si, že větší transparentnost povede k větší spravedlnosti,“dodal další účastník.
Expert na GDPR pak varoval, že si ministerstvo bude muset ohlídat, zda existuje zákonná či obdobná povinnost ke zveřejňování údajů. „Soudci a státní zástupci budou muset patrně udělit resortu svůj souhlas s jejich zveřejněním,“dodal advokát.