Každá bolest má svou příčinu (1.)
Kniha, z níž dnes přinášíme ukázku, se věnuje tématu bolesti. Fyzioterapeut Tomáš Rychnovský a lektor Milan Studnička v ní vysvětlují, jak propojit tělo a mysl do vzájemné harmonie.
které způsobovaly viditelnou reakci. Živost emocí, které se projevovaly v jejím těle, se jí povedlo postupem času vyřešit. Své emoce, smutek a prázdnotu si tak sama díky různým technikám zpracovala. Naučila se je proměnit ve fakta. Proto již nezpůsobovaly smutek takového rázu, aby škodil páteři a kloubům. Její příběh a manželova smrt byla již odžitá témata a bolest se jí poté vyhýbala.
Myslím, že je důležité bavit se o správné indikaci léčby u zmíněných případů. Ačkoli sám považuji východní medicínu v preventivní a částečně i v léčebné rovině za přínosnou, nyní se jedná o rozporuplný přínos nesystémové léčby pacienta. V léčení naší pacientce pomohlo uvědomit si své naladění a to společně s lehkým cvičením její stav normalizovalo.
Nesystémové léčení pacienta se samozřejmě neděje pouze ve spojení s čínskou medicínou. Běžně se mi stává, že mě lidé vyhledají po rehabilitaci, která se zaměřovala pouze na důsledek, nikoli na příčinu. Jednou mě během pouhého týdne navštívili tři pacienti, kteří přišli pro velké bolesti v oblasti horních končetin a ramen. Každá bolest měla jiný důvod, ale na rehabilitacích byly léčeny téměř identickou metodou, zejména lokální masáží a elektroterapií. Lidé často přicházejí po pěti až deseti návštěvách jiného zařízení, a když jim vysvětlím, čeho se problém opravdu týká, a oni se mnou na návratu svého zdraví spolupracují, vidí na sobě pozitivní výsledky velmi rychle. Stává se mi, že znovu přijdou teprve tehdy, když zapomenou na úkoly a cviky, které mají dělat doma. Což může být i po velmi dlouhé době.
Změna začíná v mysli pacienta Vzpomínám si na jeden krásný příběh své pacientky. I když z něj může trochu mrazit. Přišla ke mně kvůli bolestem bederní páteře, v oblasti SI skloubení (spojení pánevních kostí a křížové kosti). Řezavá bolest jí procházela touto oblastí, projevovala se dovnitř do břicha, místy i do kyčle i třísla. Její nález nebyl vůbec obvyklý vzhledem k tomu, jak bolesti popisovala, a proto jsem si s ní rychle popovídal a sdělil jí, že se mi to nezdá. Stav svalů a páteře zkrátka vůbec neodpovídal místům bolesti, neměla významné blokády v páteři ani ztuhlá místa; 95 % lidí v jejím fyzickém stavu necítí žádnou bolest.
Po rozhovoru s ní jsem nebyl o moc moudřejší. Všechno jí dle jejích slov klapalo, práce má hodně a baví ji, manžel je v pohodě, vztahy s rodiči také a prostě není žádný důvod nežít „šťastný život“. Ráda si zašla do baru dát si drink a to jí vždy pomohlo. Bavil jsem se s ní dál a detailněji. Několikrát jsem různými formami zmínil, že onen nález na těle mi nepasuje k tomu, v jakých místech se její bolest objevuje. Až ke konci terapie naznačila, že by mohla mít lepší vztah se svým otcem. Dal jsem jí tři cviky na souhru svalů kolem kyčle a spodní páteře, poté odešla. Kontrolu jsme naplánovali za tři týdny. Chtěl jsem, aby se do jejího stavu případně promítl vliv cvičení.
Přišla a sdělila mi, že bolesti má stejné, i když cvičila poctivě. Zlepšení žádné a bolesti ji souží dál. Navázal jsem s ní rozhovor právě tam, kde jsme minule skončili, a ptal se, co myslela tím, že by mohla mít lepší vztah s tatínkem. S nevelkým zájmem odpověděla, že on chtěl mít kluka, přistupoval k ní jako ke klukovi a měl na ni velké nároky. Neustále jí kladl na srdce, že musí vydržet, nesmí si v životě stěžovat, jen tak bude úspěšná. Hodně toho dosáhne a právě to ji bude dělat v životě šťastnou. Nevnímala v něm otce, který k ní přistupuje jako k dceři. Pohovořil jsem s ní o hodnotě člověka – na čem je založena, jak si hodnotu člověka mnohdy vysvětlujeme a stavíme jinak, než nám je přirozeně dána. Musel jsem ji poslat na terapii ke kolegovi Milanu Studničkovi. K němu přišla s tím, že vlastně neví, proč jsem ji tam poslal, a že je u ní všechno v pohodě. Až postupem času si byla ochotna přiznat, že ji tatínek svým způsobem výchovy formoval a že je nucena tímto vzorcem zadržovat v sobě emoce, dřít v práci, kde fungovala na vysokých manažerských postech. Tvrdě pracovala a jela a jela. Později byla
Obdivoval jsem na ní, že i když byla typem „generál“, zajímala se o to, jak být lepší, jak se v životě posunout k větší spokojenosti. Je to velmi podstatný fakt. Umět se ptát sám sebe a nacházet odpovědi. Přemýšlet o svých důvodech, motivech a pohnutkách ve svém chování. Pak nastane ta změna, kdy se páteř, která byla tvrdá jako bambus, uvolní, je bez napětí a zásadně ztuhlých míst. Samozřejmě se tím odlehčí i ploténky. A dokonce se oné pacientce podaří opravit a narovnat si ji sama. Změna jejího náhledu na situace, vyrovnání se s nimi, změna chování k sobě, dětem a dalším lidem byly důvody její spokojenosti a klidu. Uvědomění a najití sebe sama přináší mj. změnu v pružnosti, ohebnosti a zdraví páteře.
Mám ale i příklad, který měl jiný konec. Přišla ke mně žena, podnikatelka, kvůli bolesti v dolní bederní páteři. Na jejím držení těla mě hned v prvopočátku zaujalo velké prohnutí bederní páteře (lordóza). Toto prohnutí bylo položeno výše, než je obvyklé. Byla to bývalá kulturistka, její mohutnější tělo to dokazovalo. Finančně velmi dobře zajištěná...
Redakčně kráceno Lékař a fyzioterapeut Milan Rychnovský (* 1978) se specializuje na léčbu a prevenci bolestí pohybového systému. Je žákem profesora Pavla Koláře. Využívá metody západní medicíny a doplňuje je o celostní náhled na člověka. Společně s Milanem Studničkou (* 1977), lektorem vzdělávacích seminářů a absolventem FTVS UK, napsali knihu Každá bolest má svou příčinu, která popisuje principy fungování těla a mysli i jejich propojení. Kniha vyjde koncem září v nakladatelství BizBooks.