Xenakis je i fyzicky náročný
JACK Quartet vystoupí v rámci festivalu Struny podzimu 25. října v pražské La Fabrice. Jak vrcholné smyčcové kvarteto vybírá repertoár a co muzikanty inspiruje, prozradil houslista Christopher Otto.
LN Proč jste pro pražský koncert vybrali kompozice řecko-francouzského avantgardního skladatele Iannise Xenakise?
Xenakisovým fanouškem jsem už od dětství. Od první chvíle, kdy jsem na koncertě slyšel jeho dílo pro smyčce. Druhý Xenakisův smyčcový kvartet – Tetras – byl vůbec první skladbou, kterou jsme jako JACK Quartet interpretovali. Hráli jsme tenhle kus po celou svoji kariéru, více než stokrát – a pořád nás fascinuje. Xenakisovo psaní pro smyčce je zcela unikátní, extrémně niterné a syrové. Dokonce i fyzická intenzita, vyžadovaná k interpretaci jeho smyčcových děl, je naprosto bezkonkurenční. Xenakisovy kompozice jsou prostě klíčovou součástí našeho repertoáru. Přehrání jeho kompletních kvartet navíc tvoří přesvědčivý a zároveň rozmanitý program. Jsme opravdu vzrušení, že můžeme v Praze hrát právě Xenakise.
LN Často jste premiérovali také skladby Johna Zorna. Jak se s ním pracuje?
Stejně jako Xenakis, také John Zorn pro mě představoval už od klukovských let naprostou vášeň. To, že jsme si s ním vytvořili hluboký osobní i muzikantský vztah, pro mě představovalo splnění snu. Hráli jsme všechna jeho kvarteta i další komorní díla, která napsal přímo pro nás. John má neuvěřitelnou tvůrčí energii. Je jako přírodní živel. Ta jeho energie je nejen strhující a inspirativní, ale doslova infekční.
LN JACK Quartet bývá lichotivě označován za pokračovatele Kronos Quartetu, souhlasíte?
Kronos, ale zároveň například také Arditti Quartet, nás velmi ovlivnil a je to určitě slyšet. Na začátku své kariéry jsme absolvovali workshopy s oběma kvartety. Především nás nadchla jejich zodpovědná snaha rozšířit repertoár smyčcového ansámblu mnoha různými, dříve nemyslitelnými směry.
LN Spolupracovali jste se skutečnými velikány soudobé hudby, jako jsou Phil Glass, Steve Reich, Julia Wolfová či John Adams. Dokážete říci, na které z hudebních setkání jste nejvíc hrdí?
Je opravdu velmi těžké vybrat jedno jméno, protože jsme pyšní na všechny spolupráce a tvůrčí kontakty. Extrémně důležitý v době našich začátků byl ale určitě Helmut Lachenmann. Svými skladbami nám otevřel dveře do nového světa. Ovšem spolupráce s každým autorem pro nás představuje výzvu a často si žádá, abychom opustili obvyklé způsoby hry na své nástroje.
LN K vašim oblíbeným autorům patří i Elliott Sharp, který kromě soudobé hudby tvoří i rockovou, bluesovou a jazzovou avantgardu. Musíte mít široký žánrový základ, že?
Skutečně se zajímáme o široké žánrové spektrum muziky. Zjistili jsme, že v obsazení smyčcového kvarteta je dosud spousta místa pro vstřebání nejrůznějších vlivů z jiných než klasických oblastí. Naprosto mě uchvacuje třeba právě improvizační schopnost Elliotta Sharpa. Spolupráce s ním nás vedla k objevu neuvěřitelného, nádherného prostoru mezi různými úrovněmi přesnosti notace a zcela volnou improvizací.
LN Jméno JACK Quartet je akronym, byť první písmena křestních jmen jednotlivých muzikantů už kvůli personálním změnám nesedí přesně. To působí velmi demokraticky. Ale kdo má poslední slovo třeba při výběru repertoáru?
Při rozhodování o záležitostech, jako je volba repertoáru, se opravdu snažíme být tak demokratičtí, jak to jen lze. Všichni máme individuální hudební choutky, ale existuje spousta skladatelů a kompozic, ze kterých jsme nadšení všichni čtyři. Když plánujeme repertoár pro následující sezonu, prostě se snažíme co nejlépe vyvážit nejrůznější podoby našeho vkusu.
Autor je hudební publicista