Andělé a slavíci

zpěvného ptáka a označení již zmíněného ocenění (v obou případech jde o rod mužský životný: zahlédl slavíka, vyhrál Zlatého slavíka), Slovník spisovného jazyka českého uvádí ještě dva další významy, avšak s tím rozdílem, že se jedná o výraz slavík rodu mužského neživotného. Jednak „primitivní píšťalka napodobující slavičí tlukot“, u něhož uvádí příklady plechový slavík či vodní slavík, a jednak uvádí s poznámkou o zastaralosti a expresivitě význam „nedopalek cigarety n. doutníku, špaček“.

Jak je ale zřejmé, tyto významy jsou výrazně méně frekventované.

K prvním dvěma významům existuje také přechýlené slavice, s nímž se dnes setkáváme téměř pouze ve významu „držitelka ocenění Zlatý/Český slavík“, slovo slavice ve významu „samice slavíka“najdeme ve starších textech, např. v Kosmově kronice.

Slovo slavík je v různých spojeních problematické především z hlediska psaní velkých písmen. Název soutěže (jde o oficiální jméno) se píše s velkým písmenem, stejně jako s velkým písmenem píšeme i jiné soutěže

(Bratislavská lyra, Vinař roku).

V případě vítězů těchto soutěží

(česká miss, český slavík) se jedná o druhové označení, a je nutné ho tedy odlišit od samotného názvu soutěže, proto ho píšeme s malým písmenem.

Jestliže je cenou v podobných soutěžích soška s konkrétním osobním jménem (Oscar, Thálie), píšeme toto jméno s velkým písmenem.

Ocenění je obvyklé psát s velkým písmenem i tehdy, pokud je název sošky původně obecným, nikoli osobním jménem. V takových případech máme na výběr: získala A/anděla, Karel Gott vyhrál 42. Z/zlatého slavíka.

Nikoho nejspíše nemůže překvapit, že poslední jmenované spojení, tedy Karel Gott, zlatý slavík, je jedním z vůbec nejčastějších a pro slavíka naprosto typických.

Můžeme tedy klidně říct, že Karel Gott nezvratně ovlivnil jak svět hudby, tak svět jazyka.

Autorka pracuje v jazykové poradně Ústavu pro jazyk český