Iráčané povstali proti chudobě
BAGDÁD/PRAHA Zatímco v minulých letech byly důvodem masových nepokojů v Iráku nejčastěji náboženské a mezietnické spory, teď je všechno jinak. V úterý vyšlo do ulic Bagdádu několik tisíc nespokojených demonstrantů, aby protestovali proti zkorumpované vládě, vysoké nezaměstnanosti a špatným veřejným službám. V následujících dnech se protesty rozšířily do řady dalších iráckých měst a nabraly charakter plošné rebelie proti vládě.
Do uzávěrky LN bylo potvrzeno celkem 44 obětí, většinou po zásahu ostrými náboji od pořádkových sil; zraněny byly stovky lidí. Nejvíce mrtvých (18) zaznamenali ve městě Násiríja na jihu země; metropole Bagdád hlásila 16 obětí.
V noci na včerejšek se k demonstracím vyjádřil v televizním projevu irácký premiér Adíl Abdul Mahdí. Požadavky protestujících uznal za oprávněné, vyzval je však, aby se místo pouličních demonstrací snažili irácké vládě pomoci s řešením problémů. „Budeme potřebovat určitý čas (...) zázračná řešení bohužel nejsou k dispozici,“sdělil premiér.
Menší skupinky demonstrantů se, zákazu vycházení navzdory, sešly v centru Bagdádu a dalších měst i včera. „Policie se snaží protestující rozptýlit na menší skupinky a zahání je do postranních ulic (...) Na řadě míst probíhají regulérní pouliční bitvy,“hlásil včera reportér katarské televize al-Džazíra z centra irácké metropole.
Ajatolláh vyzval vládu k rychlé akci
Irácká vláda v pátek omezila přístup k internetu a blokovala některé sociální sítě, jejichž prostřednictvím se protestující organizovali. Premiér toto opatření označil za „obtížné, ale nezbytné“.
Včera se s napětím čekalo na páteční modlitby a na vyjádření čelných kleriků, jejichž slovo má v téměř stoprocentně islámské zemi zásadní význam. „Vláda musí začít řešit problémy této země dříve, než bude příliš pozdě,“zaznělo v pátek při kázání v posvátném městě Karbala jižně od Bagdádu. Byla to slova devětaosmdesátiletého ajatolláha Alího al-Sistáního, duchovního vůdce iráckých šíitů (ti tvoří téměř dvě třetiny irácké populace), která přečetl jeden z jeho spolupracovníků.
Al-Sistání v listu určeném šíitským věřícím také zmínil, že je „naplněn smutkem“nad každou zbytečnou smrtí v důsledku protestů. „Největší zodpovědnost mají teď zákonodárci: musíte udělat všechno, co je možné, aby se zlepšily veřejné služby, abyste našli práci pro nezaměstnané. Ti, kdo jsou zodpovědní za klientelismus a korupci, musí skončit ve vězení,“sdělil ajatolláh.
Dosavadní demonstrace probíhaly téměř výhradně v šíitských oblastech na jihu země a v Bagdádu; oblasti obývané sunnity a Kurdy (na severu) zůstávaly klidné. Podobné protesty proti špatným životním podmínkám se odehrály již loni v létě v ropném přístavu Basra. O život tehdy přišlo nejméně 10 lidí, nepokoje se však tehdy do dalších měst nerozšířily.
Masové nepokoje v Iráku, živené hněvem kvůli špatné sociální a hospodářské situaci, si od počátku týdne vyžádaly již desítky obětí. Premiér Mahdí uznal požadavky demonstrantů za oprávněné, konec protestů však není v dohledu.
Rozvrácená země
Ekonomická situace v Iráku je dlouhodobě špatná a velká část obyvatel zná pouze mizerné životní podmínky. Podle Světové banky žije téměř čtvrtina Iráčanů pod hranicí extrémní chudoby a musí vyjít s necelými dvěma dolary na den. Rozvrácená je základní infrastruktura, na mnoha místech dochází k výpadkům elektrické sítě a dodávek vody. Tyto skutečnosti přivádějí lidi do ulic.
K úpadku Iráku, který má obří zásoby ropy, a teoreticky by proto mohl být bohatou zemí, přispěla v poslední době válka proti sunnitským radikálům z Islámského státu (ti v letech 2014 až 2017 ovládali rozsáhlá území na západě země) stejně jako dlouhé předchozí období plné nestability a vnitřních nepokojů. Většina ekonomiky zůstává v rukou státem vlastněných podniků, jejichž fungování je neefektivní a cizí investoři se vstupem na iráckou půdu často váhají kvůli špatné vymahatelnosti práva, zaostalé infrastruktuře i všeobjímající korupci.