Uznání Kosova: podivné, ale platné
PRAHA Pravidelné cizelování pozic zahraniční politiky mezi ústavními pohlaváry zpravidla nepatří k událostem, na jejichž výsledek by veřejnost nedočkavě čekala. Včerejší zasedání prezidenta, premiéra, předsedů sněmovny a Senátu však dostalo peprnost kvůli tomu, že Miloš Zeman s jemností sobě vlastní v první polovině září otevřel otázky, jestli by Česko nemělo odvolat své uznání Kosova. Prezident by si to přál, protože, jak řekl, Srbsko má rád a Kosovo ne.
Zemanovi se podařilo téma prosadit na program včerejšího jednání, už se mu však nepodařilo přimět ostatní ústavní činitele, aby se k silácké pozici připojili.
Šéf hradní diplomacie Rudolf Jindrák už před jednáním uváděl, že debata o Kosovu je spíše „česko-českou debatou“než zahraniční a má dle jeho opatrně volených slov nahradit jedenáct let starou absenci takové debaty, když v roce 2008 tehdejší vláda Kosovo uznala. Stejně měkce je formulované i závěrečné usnesení z tradiční hradní porady: připomíná se v něm, že kabinet dal Kosovu štempl na existenci bez souhlasného postoje sněmovny a že je dodnes patrná polovičatost tehdejšího řešení, neb tu balkánská země nemá plnohodnotné diplomatické zastoupení a ani Česko ho nemá tam.
Zároveň se však vrcholní politici včera usnesli, že to nijak nebrání rozvoji vzájemných vztahů. A že bez vyřešení „kosovské otázky“nejde dokončit integraci celého tamního regionu do Evropské unie, o což česká reprezentace velmi stojí, celý západní Balkán by chtěla v partě. Vyústěním je výzva, aby se k sobě Srbsko s Kosovem chovaly vzájemně s větším pochopením a nekladly si obchodní překážky.
Takhle mírně to dopadlo i proto, že podlamování důvěry v mladičký stát, který vznikl teprve v roce 2008, se nelíbí západním mocnostem. Koketování Prahy s „oduznáním“kosovské suverenity, za níž se stavěly USA i EU, vzbudilo mezi diplomaty údiv.
Tím kosovské peripetie nekončí: už v úterý se v Chile uskuteční setkání policistů ze 190 zemí světa. Interpol, který je zastřešuje, se má v latinskoamerické zemi sejít mimo jiné proto, aby projednal, zda přijme Kosovo za svého člena. Balkánský stát už poněkolikáté vzhlíží s nadějí, že se mu dostane mezinárodního uznání i v této organizaci. Česko se dlouhodobě stavělo pozitivně k přijetí Kosovanů do Interpolu, který má za cíl podporovat spolupráci států při pronásledování, vyhledávání a zatýkání zločinců.
Nyní však dle informací LN není úplně jasné, jaká instrukce vzejde z ministerstva vnitra, jež vysílá policejní diplomaty na sraz v Chile. Ministerstvo zahraničí oficiálně podporuje ambice Kosova rozšířit řady států zmíněné mezinárodní policejní organizace. Právě takové stanovisko vystavil Černínský palác k chilské výpravě s argumentem, že kosovská policie bude jistě spolupracovat efektivněji, když bude uvnitř, než když zůstane vně.
Kosované, kteří mají vážné problémy s drogovými kartely i s pašováním lidí, s přihláškou do policejní organizace taktizují. Kupříkladu před dvěma lety raději návrh na vstup stáhli. Setkání Interpolu tehdy předsedala Čína, jež se podobně jako Rusko staví proti mezinárodnímu uznání této balkánské země.
Včerejší porada u prezidenta, kam se po úvodní hodině přidali i ministři vnitra, zahraničí a obrany, se věnovala také otázce klimatických závazků a třenic s Čínou, která se dostala do nepřátelské opozice s Prahou. Vůči prvnímu zopakovali činovníci známý český postoj: klimatické cíle ano, a klidně ambiciozní, ale bez ekonomického vykrvácení. Vůči druhému rovněž zopakovali, že Česko uznává politiku jedné Číny, ovšem čeká za to stejný, na respektu založený, přístup od asijské velmoci.