Zpátky do brány. Ale hokejové
Petr Čech se vrhl na hokej. Bývalý fotbalový gólman podepsal smlouvu ve třetí britské lize.
PRAHA Na nohách betony a brusle, na jedné ruce lapačku, na té druhé vyrážečku. A pod maskou tvář Petra Čecha. Zní to hodně divoce, ale bývalý fotbalový gólman se ve Velké Británii vrhl na hokej.
Pro neznalé šok, pro ty, kdo ho znají blíž, zase tolik ne.
„Možná tomu nebudete věřit, ale jako kluk jsem chtěl být hokejista. Opravdu. Strašně moc! Toužil jsem po tom usilovně a nejspíš i bláznivě,“píše Čech ve své autobiografii, kde hokeji věnuje kapitolu.
Vypráví v ní, jak už v první třídě krasopisně vyplňoval přihlášku do hokejové přípravky. Už tehdy chtěl do brány. Jenže rodiče rozhodli jinak. „Neměli jsme peníze na to, abych hrál tak nákladný sport: hokejku, betony, helmu, chrániče... To by naši neutáhli. Tím pádem sen o hokeji vyprchal dřív, než vůbec začal,“píše Čech.
Teď si všechno vynahrazuje. Pár měsíců poté, co ukončil fotbalovou kariéru, podepsal smlouvu do konce sezony v týmu Guildford Phoenix, který hraje třetí nejvyšší britskou ligu. Její úroveň bude pochopitelně nižší než v Česku, nicméně i tak je vidět, že má odvahu.
„Asi potřebuje emoce, které zažíval v soutěžních utkáních. Všichni bývalí hráči – a je jedno, jestli jste fotbalista, nebo hokejista – mají rádi jakýkoli sport. Takové to soutěžení mezi sebou je v nich i v pozdějším věku,“popisuje bývalý fotbalový brankář Radek Černý, který má k hokeji také vztah.
Ovšem tak velké ambice jako Čech rozhodně nesdílí. Zaprvé na to nemá čas, jelikož dělá trenéra gólmanů ve Slavii a v reprezentaci, a pak si ani nevěří. „Já totiž hraju v útoku. Chytání mě nikdy nelákalo – dokonce ani ve fotbale,“překvapí. „Vždycky mě to spíš táhlo do pole, v bráně jsem skončil, protože to bylo v rodině. Táta i starší brácha byli brankáři, takže mě do té pozice rovnou pasovali. Jednou jsem tam vlezl a bohužel se odtamtud nedostal,“svěřuje se upřímně.
Zatímco Černý neumí bruslit natolik, aby si troufl hrát regulérní soutěž, Čech má brankářské umění poměrně zažité. Testoval ho v Guildfordu už během léta, kdy s ním absolvoval několik tréninků. A podle slovenského trenéra Miloše Melicharíka se hodně zlepšil. Natolik, že s ním klub podepsal kontrakt do konce sezony.
Čech je velkým hokejovým fanouškem. Před dvěma lety chytal třeba v exhibičním zápase Martina Havláta, který se jím v Brně loučil s kariérou. Často ponocuje a sleduje zápasy NHL. Hodně ho zajímají výkony gólmana Petra Mrázka, s nímž si skvěle rozumí.
„Píšeme si, rozebíráme i fotbal, ale víc se věnujeme hokeji. Řešíme různé momenty, hlavně góly. Kdo z beků chyboval, co brankář udělal špatně. On hokeji hodně rozumí,“ vyprávěl před pár lety Mrázek.
Je otázkou, jestli nečekaný krok Čecha, kterého dobře znají miliony fotbalových fanoušků, pomůže popularitě hokeje ve Velké Británii, která na jaře hrála v elitní skupině mistrovství světa a dokonce se zachránila.
„Fotbalové fanoušky to asi zaujme, ale jak jsem během angažmá v Tottenhamu poznal Angličany, tak hokej moc nehrajou a zimní sporty obecně je netáhnou. Domácí soutěže hrajou spíš zahraniční hráči, hodně jich bude ze zámoří. Nevěřím, že by se hokej zpopularizoval nějak výrazněji,“tvrdí opatrně Radek Černý.