Babiš se zastal Katalánců
Bývalý šéf české diplomacie, poslanec Karel Schwarzenberg (TOP 09) premiérovo rozhořčení nad postupem španělské policie nesdílí. Upozornil na to, že katalánská vláda vědomě porušila ústavu. „Věděla, že jedná proti zákonu. Nyní musí nést konsekvence,“řekl LN s tím, že Španělsko je demokratický a právní stát, a když někdo porušuje zákon, musí za to nést odpovědnost.
„Výška trestů je na soudech. Doufám, že časem dostanou milost,“doplnil. Oproti většině českých politiků ho ani nepobouřil policejní zásah proti demonstrantům. „Policie takto musela zakročit z preventivních důvodů,“uzavřel.
Naopak za nepřijatelné označil zásahy policie s obušky poslanec a šéf hnutí STAN Vít Rakušan. „Přijde mi nešťastné odsoudit politiky za to, že vypsali referendum,“prohlásil s odkazem na to, že zastává hodnoty EU, mezi něž patří i „Evropa regionů“.
Síla místo jednání
Výši katalánských trestů tvrdě odsoudil i předseda Senátu Jaroslav Kubera, podle něhož se svět zbláznil. „Takové tresty se nedávají ani za pančovaný alkohol. Místo vyjednávání se volí síla,“uvedl pro LN. Naznačil také, že EU občas měří dvojím metrem.
Podle europoslance Jana Zahradila EU k dané věci mlčí jako ryba. Česku by radil, aby zatím žádnou vlastní odpověď Španělsku nedávalo. „Ať se teď vyjádří EU. Nepochybuji, že rozsudky jsou formálně v souladu se španělským právem i ústavou. Dojem z těch vysokých trestů je však zdrcující,“konstatoval.
Jiného názoru je pirátský europoslanec Mikuláš Peksa, který označil chování španělské vlády vůči Kataláncům za nesmyslně agresivní. „Úplně zbytečně přilévá olej do ohně. Česká diplomacie by se měla snažit konflikt mírnit, spory uvnitř EU jsou problémem i pro Česko,“řekl LN.
Podle europoslankyně Dity Charanzové (ANO) je klíčové najít cestu k dialogu. „Výsledky listopadových španělských voleb rozdají karty a řeknou, kdo má sedět u jednacího stolu,“uvedla. Současná situace v Katalánsku může probrat dřímající separatistické síly v Evropě. Právě toho se Unie obává, a proto podle bruselského zdroje LN raději volí vyčkávací taktiku, než aby jasně vyjádřila své stanovisko. „Přestože spousta unijních politiků zásahy policie i výši trestů odsuzuje, bojí se vyjádřit podporu Kataláncům, aby neprobudili ostatní nacionalistické kostlivce ve skříni, kterých má Evropa víc než dost.“Samotná Belgie, srdce EU, mívá z rozdělení obavy. Zemi dlouhodobě sužují spory francouzsky mluvících Valonů a nizozemsky hovořících Vlámů. Separatistické tendence se objevují i ve Skotsku, tam je nyní posiluje brexitový chaos.