Miloše, ne Zuzanu!

Americký a Chlívkem poměrně oblíbený deník The Washington Post (vlastněný mimochodem dosti bezohledným multimiliardářem Jeffem Bezosem, vlastníkem firmy Amazon a nejbohatším mužem planety) přinesl před čtyřmi dny komentář Čaputová naznačuje cestu ze světového populistického bahna. V Česku se tento článek mnoha lidem líbí a ještě více by se jim líbilo, kdyby na Pražském hradě seděla místo Miloše Zeman právě Zuzana Čaputová. Dovolíme si oponovat.

Buďme rádi, že máme Miloše, praví vám Chlívek.

Buďme rádi, že nemáme Zuzanu, jakkoli je paní prezidentka mnohem kultivovanější.

Ano, uznáváme, že titulek i teze tohoto sloupku jsou provokativní, ale myslíme je smrtelně vážně. Ponechme stranou, že onen článek z Washington Post není zpráva, jak jej mnozí vykládají, ale obyčejný názor. A nechme stranou i to, že autorkou komentáře je Američanka, nám velmi dobře známá Anne Applebaumová, která se svým manželem Radkem Sikorským žije v Polsku.

Ale přejděme konečně k podstatě věci. Chlívek je opravdu radši, že si Česko mohlo zvolit národně konzervativního populistu a opakovaně soudně usvědčeného lháře Miloše Zemana, než že si Slovensko v podstatě muselo zvolit neznámou liberální právničku. Čtenář pravděpodobně ví, že v Chlívku máme pro pana Zemana málokdy slova chvály. Ale teď nehodnotíme osobnost obou hlav státu, ale stav společnosti a politiky, které k takové volbě vedly.

Paní Čaputová byla zvolena proto a zejména proto, že slovenská politika se ocitla v totální krizi – a vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové byla jen projevem tohoto marasmu. Nejenže byly v bezprostřední blízkosti premiéra a ministrů osoby přímo spojené s mafií, ale ukázalo se, jak je organizovaný zločin prorostlý celou politikou i justicí.

Slovensko si zvolilo ženu, která nebyla spojena s žádnou dosavadní politickou stranou, aby mělo naději se od chobotnice odstřihnout.

Zvolení Zuzany Čaputové nebylo žádnou odpovědí na středoevropský populismus (vždyť populista Fico předtím drtivě vyhrál parlamentní volby), ale právě odpovědí na příšerný vlastní obraz, který Slovensko po Kuciakově vraždě a následném vyšetřování uvidělo v zrcadle.

A tady je ona základní teze: Nebýt mafie ovládající stát, nikdy by Čaputová volby nevyhrála.

Česko o žádné takto mocné mafii ani o zavražděných novinářích neví, proto si může s ležérností sobě vlastní zvolit do svého čela muže závislého na nikotinu, alkoholu a urážkách svých oponentů.

Buďme rádi, že jsme si mohli ležérně zvolit Miloše Zemana, že jsme si v děsu z mafie ovládající politiku a justici nemuseli zvolit Zuzanu Čaputovou. Jakž takž funkční stát s nelibým prezidentem je mnohem lepší než opak.