Ne, Bowie nebyl jedním z nás
Při letmém prolistování knihy můžeme získat dojem, že držíme v rukou spíše obrázkový titul, ve kterém je text jen nutným doplňkem. Což by koneckonců vůbec nebylo od věci, Bowieho celoživotně proměnlivá image a zásadní důraz na vizuální stránku všeho, čeho se dotkl, by daly obrazovému albu jednoznačnou relevanci; ostatně, ryze fotografických knih o Bowiem je na světovém trhu dost. v tomto oboru slušném, opravdu českém překladu Michaela Taliána.
Náhoda tomu chtěla, že ve stejnou dobu, kdy pražská inscenace muzikálu Davida Bowieho v Divadle Komedie sbírá jednu pochvalnou recenzi za druhou, vychází v nakladatelství Slovart velká bohatě ilustrovaná autorova monografie z pera Pata Gilberta.
Ztělesnění výrazu cool
Tak jak to odpovídá postavení Davida Bowieho na hudební scéně od začátku sedmdesátých let po rok 2016, kdy nečekaně zemřel, autor jej představuje jako zcela mimořádnou a mnohotvárnou osobnost. „Byl naprosto jedinečný, byl to průkopník, posel, muž z hvězd, okouzlující anglický gentleman a génius. I přes neustále se měnící image, mimořádné hudební novátorství a nenucené ztělesňování výrazu cool to však také byl obyčejný kluk z londýnského předměstí, který se transformoval čistě silou vůle do exotického bizarního tvora, zdravě a nadšeně ignorujícího mindráky a normy většinové společnosti. Možná byla Bowieho smrt tak těžkou ranou proto, že někde v hloubi svých duší víme, že ve skutečnosti byl prostě jedním z nás,“shrnuje velice přesně v úvodu autor Bowieho osobnost. Avšak vzápětí – opět zcela správně – dodává: „To ale pochopitelně nebyl. Byl to David Bowie.“
Právě v tomto duchu pak vypráví na následujících stranách v osmi kapitolách zpěvákův fascinující příběh. Ten zpravidla ve stručných biografiích startuje vydáním prvního úspěšného singlu Space Oddity v roce 1969, v knize ale procházíme s Gilbertem mnohem starší zpěvákovou historií, a to i prostřednictvím fotografií, které jej zachycují s jeho ranými kapelami: jako patnáctiletého saxofonistu se skupinou Kon-rads, jako jakousi blonďatou variaci na Micka Jaggera u mikrofonu skupiny King Bees, elegantního frontmana kapely Lower Third, která se zhlédla v subkultuře mods, nebo se skupinou Buzz, jež byla de facto první ryze doprovodnou kapelou Bowieho jako sólového zpěváka. Právě například tyto úplné muzikantské začátky jsou velmi zajímavým kořením knihy.
Mezi pozoruhodné momenty knihy patří ale i konkretizované výtvarné a vůbec nehudební vlivy na Bowieho tvorbu, které dostávaly naprosto konkrétní reflexi například v podobě obalů desek. Autor také klade patřičný důraz na zpěvákovu hereckou tvorbu a činnost producenta, ale i povahu dobrého kumpána, byť se svými mouchami a běsy.
Procházíme starší zpěvákovou historií, a to i prostřednictvím fotografií, které jej zachycují s jeho ranými kapelami, třeba jako patnáctiletého saxofonistu se skupinou Kon-rads
Pat Gilbert: Bowie – Ilustrovaná monografie, překlad Michael Talián, vydal Slovart 2019