Volby už jen v pátek, bez lístků ve schránce
Nový zákon přináší konec hlasování o sobotách či volbu z ciziny dopisem. Politici jsou vesměs pro
PRAHA Prší, je horko, kocovina z páteční noci, odjezd na chatu. Existuje řada výmluv, proč v sobotu nedorazit k volbám. Napříště už tento kolorit odpadne – ministerstvo vnitra přichystalo volební reformu, kde nejviditelnější změnou je hlasování jen v pátek, od sedmi hodin ráno do desíti večer.
Česko je v Evropské unii poslední, kdo si výběr politické reprezentace rozkládá do dvou dnů. Stěžejní argumenty pro jednodenní variantu jsou úspory a odstranění rizika, že se přes noc již odevzdaným lístkům stane něco nekalého. Pro zkrácení je mezi stranami podpora – navíc na čistý čas to vlastně bude víc, o hodinu.
„Dva volební dny jsou unikát. Na účast to nejspíš nebude mít vliv. Kdo chodí pravidelně, najde si čas vždy, a apatickým občanům by nepomohlo, ani kdyby se volilo týden,“řekl LN předseda poslanců ANO Jaroslav Faltýnek.
Přibude také jednotný elektronický registr voličů, což umožní žádat si o voličský průkaz i mimo trvalé bydliště a online. Vstřícným krokem je korespondenční hlasování pro Čechy, kteří pobývají v cizině. Teď musí osobně na ambasádu a do europarlamentu se nedá ze zahraničí hlasovat vůbec. Nově půjde poslat vytištěný lístek na zastupitelský úřad.
O těchto úpravách se v Česku mluví už déle, zlom je v tom, že se na stranu podporovatelů přidaly ČSSD a resort vnitra; roky byly proti. „Žijeme v 21. století, ale volíme jak za první republiky. Nebojím se, že klesne volební účast, naopak,“sdělil LN šéf poslanců ČSSD Jan Chvojka. Pro změny jsou i komunisté, o něž se vláda opírá, jen u korespondenčních hlasů vyjadřují skepsi. „Je nutné nastavit záruky proti zneužití,“uvedl poslanec KSČM Jiří Dolejš.
Poprvé se má jednodenní režim uplatnit ve sněmovním klání 2021. Také přestanou chodit hlasovací lístky do poštovních schránek, to ale až od roku 2023.
Nicméně pošta voličům přijde – sdělení, kdy a kde se hlasuje, a k tomu seznam registrovaných stran či kandidátů. Podle sociologa Jana Herzmanna je to velmi důležitý moment, protože nějaké avízo, že se zrovna obsazuje sněmovna, Hrad, hejtmanství či europarlament, by k lidem dorazit mělo: jinak by se mohlo lehko stát, že pak nedorazí ti lidé.
Výjimku budou mít pouze komunální volby, kde se panašuje – čili dají se zaškrtnout kandidáti z různých politických uskupení, což v žádných jiných volbách nejde. Protože to dá práci a chce to klid, hlasovací lístky, jimiž se vybírají obecní zastupitelé, budou i nadále chodit do schránek s předstihem. Ve všech jiných případech budou až ve volební místnosti, ale kdo si nechce nechat vzít domácí přípravu, bude si moct pár dnů předem vyzvednout lístky na obecním či městském úřadě.
Hlasování v předstihu
Od neposílání lístků si předkládající ministerstvo slibuje snížení korupčního potenciálu. „Nejsnazší způsob, jak verbovat voliče, aby hlasovali dle pokynů úplatkáře, je opatřit si z domovních schránek hlasovací lístky, upravit je a nabízet voličům, aby s nimi hlasovali. Omezením přístupu k lístkům by se ztížila možnost kupčení s hlasy,“píše se v důvodové zprávě. Hned vzápětí se ale dodává, že nejčastěji se něco takového detekuje v komunálních volbách, a tam se na dodávkách do schránek nic nezmění.
V návrhu ministerstva spravedlnosti se objevuje pokus saturovat vyškrtnutou sobotu instrumentem „voleb v předstihu“. To znamená, že v tom týdnu, kam spadá určený pátek, by mohli Češi už v pondělí a středu zaskočit na úřad a svůj hlas odevzdat.
„Na rozdíl od jednodenního hlasování tento návrh moc velkou politickou podporu nemá. Jeden z argumentů pro přechod na jednodenní hlasování by tím odpadl, a to je bezpečnost odevzdaných hlasů. Tady by to znamenalo, že se musejí poměrně dlouho uchovávat, a to je vždycky nějaké riziko,“popsal LN Herzmann.
Podle sociologa může smrsknutí hlasování na jeden den mírně snížit účast na venkově, protože tam obyvatelé často chodí volit v sobotu, neboť to jsou doma, v pátek pracují. Vyváží se to ale mírně stimulačním efektem snáze dostupných voličských průkazů, protože ty zase podpoří účast městských Čechů.
Teď si o ně musí člověk požádat jedině v místě trvalého bydliště, osobně nebo s dostatečnou rezervou úředně ověřeným dopisem. Díky tomu, že vznikne nová elektronická platforma, kde budou zanesení všichni voliči, bude možné průkaz poptat na jakémkoli úřadě a půjde to i elektronicky.
S čím se nepočítá, a ministerstvo výslovně zdůrazňuje, že na to webová platforma ani nebude zařízená, je online hlasování: největší revoluce ve způsobu je poslání dopisu na ambasádu pro ty, kdo dlí v cizině. S korespondenčním hlasováním počítá programové prohlášení vlády, podíl těch, kdo takhle promluví do výsledků, bývá malý. Jediný známý příklad, o který se opírají odpůrci, je volba rakouského prezidenta v roce 2016 – o vítězi rozhodly právě „dopisy“z ciziny, což poražené Svobodné vedlo k touze úplně korespondenční hlasování zrušit. Argumentovali tím, že se nedá zaručit tajnost hlasování.
Specifickou úpravu do nového zákona prosadily organizace, které podporují zdravotně postižené. Omezená svéprávnost už nebude překážkou právu volit: svéprávnost lze soudně omezit tam, kde by si člověk svým jednáním mohl přivodit vážnou újmu. Což podle vnitra není případ odevzdání hlasu ve volbách. Nadále platí, že nesvéprávný nesmí být volen.
Předloha počítá s účinností od léta příštího roku a první aplikací mají být sněmovní volby o rok později. Nemusí se to stihnout, protože volební zákony mají to specifikum, že dolní komora nemůže přehlasovat nesouhlas té horní. „Je nutné si uvědomit, že u volebních zákonů je nutná shoda mezi sněmovnou a Senátem a nemusí včas dojít k dohodě,“řekl LN předseda KSČM Vojtěch Filip s tím, že na daňovém balíčku aktuálně pravicová poslanecká opozice ukazuje, že umí obstruovat.
Zjednodušení voleb, alespoň zkrácení na den a elektronizaci, by ale politický boj zhatit neměl, není na tom taková ideová třecí plocha jako na daních.