„Bibi“neuspěl. Sestaví vládu Ganc?
TEL AVIV / PRAHA Od muže, který byl poslední léta zvyklý na mnoho politických vítězství v řadě a jehož přímočarý styl generuje jednoznačná sdělení, to bylo nezvyklé gesto: Benjamin Netanjahu, nejdéle úřadující ministerský předseda v historii Státu Izrael, sdělil prezidentovi Reuvenu Rivlinovi, že vrací mandát k sestavení nové vlády více než dva dny před vypršením lhůty. Ta by skončila právě dnes.
Izraelská politická krize se tak dále prodlužuje, a to za situace, kdy je země zneklidněna posunem situace v Sýrii: odchod amerických vojsk a následná turecká invaze do země, s níž má Izrael spornou hranici, může zásadně posílit úhlavní nepřátele Židů, totiž Írán a také syrského prezidenta Baššára Asada.
„Chce imunitu, ne jednotu“Předčasné zářijové volby – v Izraeli letos již druhé – nepřinesly jasného vítěze ani neumožňují přirozené skládání koalic ideově spřízněných stran. V přepočtu na mandáty jich získala nejvíc (33) středová koalice Modrá a bílá vedená někdejším šéfem izraelského generálního štábu Benjaminem Gancem, podle úvahy prezidenta Rivlina měl ale největší koaliční potenciál Netanjahuův pravicový Likud (32). „Bibiho“strana ovšem ani se svými spojenci z menších pravicových náboženských stran na většinu ve 120členném parlamentu (Knesetu) nedosáhne a jeho výzvy k takzvané široké národní koalici s Modrou a bílou Ganc odmítl.
Hlavním Gancovým argumentem byla problematická pozice Netanjahua, který čelí hrozbě trestního stíhání ve třech korupčních kauzách. „Nejde mu o žádnou národní jednotu, ale o vlastní imunitu,“opakoval Ganc v narážce na to, že další Netanjahuův mandát na postu premiéra by mu dal šanci se obviněním vyhnout. Šéf Modré a bílé odmítl i variantu rotačního premiérství, kdy by se Netanjahu s Gancem na postu ministerského předsedy střídali. Takovou vládu již Izrael v 80. letech minulého století měl – v premiérském křesle tehdy alternovali Šimon Peres a Jicchak Šamir.
Ani Modrá a bílá ovšem se svými potenciálními spojenci z řad arabské koalice (Sjednocená kandidátka, 13 mandátů) a menších levicových stran (11) většinu dohromady nedá. Ganc je ochoten jít do spojenectví s Likudem, leč bez Netanjahua jako lídra. To zase odmítá premiér a žádný náznak revolty proti Netanjahuovi se v jeho straně nerýsuje.
Situace tedy připomíná začarovaný kruh. Ten by mohl pomoci rozetnout „třetí vzadu“, Avigdor Lieberman, šéf sekulární pravicové strany Izrael, náš domov. Ten hodlá podpořit pouze takovou širokou vládu, v níž by byli zástupci Likudu i Modré a bílé.
O další volby nikdo nestojí Ganc má nyní na pokus o sestavení vlády 28 dní; izraelská média se ovšem shodují na tom, že šance nemá velké. Politická vyjednávání mají začít sondážními konzultacemi mezi prezidentem a zástupci menších stran, kdy Rivlin bude zjišťovat podmínky pro podporu Gancova kabinetu.
Pokud by Ganc neuspěl, prezident Rivlin ještě může dát třetí, poslední šanci jinému politikovi. Až po třetím neúspěšném pokusu by automaticky přišly na řadu další předčasné volby.
Podle vyjádření prakticky všech významných politiků sice další hlasování nikdo v Izraeli nechce, současně však strany zůstávají na svých neměnných pozicích. Nechtěně to včera předvedla Ajelet Šakedová, exministryně spravedlnosti, která do zářijových voleb vedla pravicovou alianci Jamina. „Einstein definoval šílenství jako stav, když se někdo stále stejnými metodami snaží dosáhnout odlišných výsledků (...) Další volby jsou špatné, nepotřebné,“sdělila nejprve Šakedová, aby posléze na Twitteru konstatovala, že „pokud nás Ganc k rozhovorům přizve, tak asi přijdeme, ale bude to stejně zbytečné“.