Kamarád alkohol

Podceňování nejhojnější legální drogy pokračuje

Průzkum zjišťující, jakou denní dávku alkoholu považujeme za problematickou, a proto nebezpečnou, nepřekvapivě dospěl k zjištění, že situaci podceňujeme. Aby ne, vždyť jsme mezi zeměmi OECD na druhém místě s roční spotřebou 11,7 litru čistého alkoholu na osobu. Takže se máme co ohánět, abychom pozici udrželi.

Podle odborníků má problém s pitím zhruba milion a půl našinců a rizikově pije každý den cca 600 tisíc lidí. Prospěch z toho mají lihovarníci, pivovarníci a vinaři, nikoli stát, ten vydává nejméně 59 miliard ročně na následky konzumace, alespoň podle ministra zdravotnictví. Těžko do tohoto čísla někdo dokázal připočíst i škody na psychice bližních i potomků alkoholiků, ty jsou totiž nevyčíslitelné.

My, stateční tuzemští konzumenti, se ale nelekáme, ačkoli neexistuje jediný relevantní metastudiemi podpořený důkaz o zdravotní prospěšnosti alkoholu, my se touto chimérou stále opájíme. Nejhorší však se jeví fakt, že se na téhle neblahé propagandě podílejí i lékaři (leckteří věhlasní), kteří drží přednášky a nechají se sponzorovat výrobci. Zatímco například v otázce vakcinace usilují lékařské odborné společnosti o to, aby se k problematice očkování vyjadřovali jen odborníci, tedy vakcinologové, pro alkohol to neplatí, a tak každý druhý kardiolog je expertem na metabolismus alkoholu, zvláště pak vína. Lékaři v tom ale „nejedou“sami, premiér je na jejich straně, vždyť se opakovaně chlubí tím, že snížil daň na točené pivo.

Takže ministr zdravotnictví, když brojí proti alkoholu, bojuje s přesilou. I když jak se to vezme, podle Ladislava Csémyho z Národního ústavu duševního zdraví „asi dvacet procent populace v riziku vypije 67 procent veškerého vypitého alkoholu“. Což lze vyjádřit jako: 300 tisíc násosků vypije dvě třetiny spotřeby. Přesila alkoholomilů se však domnívá, že je u nás vše v pořádku a problém mají jen ti, kteří končí na záchytce. Zapomínají však na fakt, že spousta dalších se na podobný konec usilovně připravuje.