Demagogie v objetí s politiky

Řetězové e-maily české dezinformační scény znají odpověď na všechny otázky. Třeba i ty klimatické

Přišel mi další řetězový e-mail od mého dodavatele. Jsou dva druhy, troll mající škodolibou radost z toho, že mate ostatní, a politováníhodný naiva (krutě řečeno užitečný idiot), jenž má dojem, že objevil skrytá tajemství a upřímně je sdílí s ostatními.

V případě mého dvorního dodavatele jde podle všeho o druhý typ. Je svědomitý, od jisté doby jsem jeho pravidelným odběratelem. Tento servis mi poskytuje sice bez vyžádání, zároveň však bez nároku na odměnu. A já to kvituju, je to důležitý studijní materiál.

Poslední e-mailový klenot české dezinformační scény se věnuje klimatickým změnám. Přesněji řečeno reaguje svébytným způsobem na globální diskusi o klimatických změnách, zejména na fakt, že se mladí lidé rozhodli protestovat za intenzivnější řešení problému, na němž panuje drtivá většinová shoda vědců. Existuje malý vědecký disent, ten by však zdaleka nebyl tak hlasitý, nebýt politováníhodných oportunistů typu Václava Klause. Ti dokážou přesvědčit velkou část společnosti, aby je, diletanty, brala vážně.

Klausové, Zeman a spol.

Ale zpět k mému dodavateli a e-mailovému řetězu, jehož je článkem. Tento spojuje všechny poctivě dopálené obhájce „zdravého rozumu“, kteří se domnívají, že svět, v němž malí frackové vyzývají ke stávkám za klimatickou udržitelnost, je pošahaný. Rozmazlení frackové s drzostí sobě vlastní chtějí, aby poctivě pracující lidé, kteří musí živit jejich hladové a přitom nevděčné krky, všeho nechali jen proto, že k tomu vyzývá nějaká hysterická adolescentka. Frackové, místo aby chodili do školy, budou ještě komplikovat život těm, kdo něco pořádného dělají.

První věc, na kterou je třeba v této souvislosti upozornit a která by sama o sobě měla vyvolávat značné obavy, je obsahová blízkost či úplná shoda dezinformačního smogu s rétorikou mnoha etablovaných politických figur v ČR. Ať už jsou to oba Klausové, prezident Zeman, komunisté, SPD a částečně i ANO, stejně jako různí jednotlivci z dalších stran, zastávají více méně stejné stanovisko, jen nejsou vždy tak verbálně agresivní. Dohromady jsme tedy pravděpodobně na současné sněmovní většině. Fascinující.

O to více, že jazyk, kterým představitelé této demagogie hovoří, používá prvky objevující se v propagandě jakéhokoliv totalitního či autoritářského režimu. Je to v prvé řadě potřeba dehonestovat cílovou skupinu, zbavit ji jakéhokoliv kreditu, vykreslit jako nezdravou a nebezpečnou. Je zavedenou taktikou propagandy zbavit cíl útoku vlastností, jež by ho mohly činit pro publikum přijatelným a mohly by vést k riziku souhlasu. Mladí lidé jsou proto vykresleni jako naprosto nezodpovědní, neschopní posoudit důsledky svých činů, slepě následující psychicky nevyrovnanou vůdkyni.

Dále staví na vědomém popírání faktu, na nějž jsem poukazoval výše: i kdyby se někomu nelíbilo, že ho mistrují teenageři, oni jen poukazují na vědecký konsenzus. Činí tak zajímavým způsobem: apelují na to, že kdybychom chtěli skutečně dosáhnout „bezemisní budoucnosti“, bude třeba zcela zastavit ekonomiku a ukázat těm hlupákům, že bez poctivě pracujících lidí v zemědělství, průmyslu a službách si nezajdou ani na záchod, natož aby si dobili mobil. Manipulace vede příjemce k dojmu, že jde o naprostý nonsens protestovat za řešení klimatických změn, jelikož to nutně povede k důsledkům, které si nikdo nepřeje.

Totalitní myšlení

Vrcholem demagogie obsažené v tomto blábolu pak je tvrzení, že mladí lidé usilují svými aktivitami o reálné omezení svobod těch starších, například v jejich pohybu na internetu a vyhledávání oblíbených zdrojů, přičemž jmenovány jsou některé dezinformační tituly. Tomu se v komunikační terminologii říká vložený marketing. Z obsahu je tak alespoň patrné, kdo má potřebu tyto manipulace vytvářet a šířit touto partyzánskou formou. Ta sama totiž v některých méně zkušených uživatelích internetu vyvolává dojem, že k nim doputovaly informace „neoficiální“cestou proto, že ty oficiální je cenzurují. Další reziduum totalitního myšlení, v němž apriori předpokládáme cenzuru a potřebu hledat alternativní vysvětlení skutečnosti. Fascinující tedy je, že zapálení konzumenti dezinformací a konspirací se tak zároveň mohou považovat za svého druhu disidenty.

Svět, který se řídí starými dobrými pravidly, k nimž nepřímo vzhlíží citovaný řetězový e-mail, podle nichž mladí poslouchají starší bez ohledu na to, co říkají, jsem nedávno navštívil. V Bělorusku skutečně nemůže docházet k tomu, aby středoškoláci vyrazili během školní výuky stávkovat za klima. Od takových nápadů jsou odrazováni jak ideologickou masáží, tak možným postihem za takové „nesvědomité“chování. Tudíž většinově poslouchají, protože se bojí. Tento model ale Česká republika před 30 lety rezolutně odmítla a od té doby se její trajektorie vyvíjí odlišně od Běloruska.

Pan premiér Babiš se nechal před pár měsíci slyšet, kterak řetězové e-maily dobře nahrazují tradiční média. Možná to myslel tak, ze tradiční média nezvládají servírovat publiku demagogii tak efektivně, jak se to děje prostřednictvím tohoto svérázného digitálního „samizdatu“. Nemohu to tvrdit, ale obavám se, že i v případě tohoto obsahu by s uspokojením seznal, jak šikovná a prospěšná mohou být tato e-mailová názorová vodítka. Osobně vnímám jako problém, že směr, kterým své oddané čtenáře vedou, se jmenuje totalita. Minimálně totalita myšlení.