Turci dosáhli cíle, Kurdové se stáhli
Společné rusko-turecké vojenské hlídky od včerejška patrolují na severovýchodě Sýrie podél hranice s Tureckem. Americká armáda zůstává přítomna u města Kámišlí a v blízkosti ropných nalezišť.
DAMAŠEK/PRAHA Severovýchodní Sýrie se v posledních týdnech stala oblastí, kde se geopolitické siločáry a zájmy globálních i regionálních velmocí protínají dávno nevídaným způsobem. Zatím poslední pohyb na této šachovnici znamenají včera zahájené společné vojenské hlídky ruských a tureckých vojáků, které v asi deset kilometrů širokém pohraničním pásu dohlížejí na to, zda se z oblasti skutečně stáhli všichni bojovníci kurdských Lidových obranných jednotek (YPG).
Vojenské patroly jsou výsledkem dohody mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem z minulého týdne. Rusko-turecká vojenská spolupráce začíná krátce po uplynutí příměří. Na ně Turci přistoupili několik dní po zahájení invaze do severní Sýrie s tím, že ze syrského pohraničí se mezitím musí stáhnout kurdští bojovníci. Ty Ankara považuje za teroristy.
Včera panoval na severovýchodě Sýrie klid a podle Rusů se v inkriminované pohraniční oblasti již žádní kurdští bojovníci nenacházejí. Turecko tím de facto dosáhlo cíle, který si vojenským vpádem do Sýrie zahájeným 9. října vytyčilo.
K situaci v zemi se po delší době vyjádřil syrský prezident Baššár Asad. Rusko-tureckou dohodu ocenil, označil ji však za „dočasnou“a dal zřetelně najevo, že jeho režim hodlá v brzké době obnovit vládu nad celým územím Sýrie.
„Naším cílem je získat autoritu v Kurdy obývaných částech země (...) Víme, že to bude postupný proces, a budeme muset brát ohled na reálnou situaci,“sdělil syrský prezident a současně zmínil, že nebude chtít tolerovat dlouhodobou přítomnost turecké armády na syrském území. „Nechceme mít v Turecku nepřítele, ale Turci musí rozumět tomu, že tohle je naše země (...) Kdyby s tím snad byl problém, nezbylo by nám nic jiného než jít s nimi do války,“pohrozil Asad.
V oblasti zůstává i omezený kontingent armády USA – k úplnému stažení Američanů ze Sýrie (jejich oznámení počátkem října spustilo tureckou invazi) totiž nedošlo. Americké vojenské hlídky včera operovaly východně od strategického města Kámišlí, s rusko-tureckými patrolami se nesetkaly. Většina amerických vojáků má však z rozhodnutí politických špiček USA „dohlížet na bezpečnost“v okolí ropných polí v syrské provincii Dajr az-Zaur, daleko od turecké hranice.
Otázkou zůstává budoucí postavení kurdských jednotek v Sýrii, které se stáhly z pohraničí. Kurdové uzavřeli po začátku turecké invaze dohodu o spolupráci se syrskou armádou (věrnou Asadovi), její implementace je však v počátcích a k začlenění kurdských bojovníků do jednotek pravidelné armády zřejmě dojde až za dlouhou dobu. Ví to i Asad: „Nemůžeme očekávat, že ozbrojené jednotky operující na východě země složí zbraně ze dne na den,“řekl syrský prezident.
S osudem kurdských bojovníků souvisí i pozice Kurdů jako etnika v politickém uspořádání poválečné Sýrie. Kurdové tvořili před vypuknutím občanské války (2011) asi deset procent populace, žili především na východě země. Jejich soukmenovci obývají rozsáhlá území za hranicemi v Turecku a Iráku – plánované přesídlení syrských (převážně arabských) uprchlíků z Turecka do „bezpečnostní zóny“na severovýchodě Sýrie by rozetnulo souvislé území obývané Kurdy vedví.
Německý plán u ledu
Asad v televizním projevu také odmítl plán, který počítal s dislokací mezinárodního vojenského kontingentu pod patronací OSN. S myšlenkou přišla na zasedání NATO v minulém týdnu německá ministryně obrany a šéfka vládních křesťanských demokratů (CDU) Annegret Krampová-Karrenbauerová.
K německému plánu se však žádný z dalších spojenců v NATO otevřeně nepřihlásil a nyní je prakticky jasné, že evropští vojáci již tak různorodou vojenskou přítomnost na severu Sýrie nerozmnoží. Nápad již dříve odmítlo i Turecko. Evropa tak bude mít i nadále na dění v Sýrii nulový vliv.