Lidové noviny

Impeachmen­t, věc veřejná

- MARTIN HAMPEJS

Proti americkému prezidento­vi na půdě Kongresu svědčili (zatím tajně) i poradci z Národní bezpečnost­ní rady. Příští výpovědi ale díky nové rezoluci budou v záři reflektorů a pod drobnohled­em novinářů.

WASHINGTON/PRAHA Sněmovna reprezenta­ntů ve čtvrtek rozhodla. Prezident Donald Trump se stal čtvrtým nájemníkem Bílého domu, proti kterému byla zahájena veřejná část impeachmen­tu – procesu odvolání hlavy státu z funkce. Kongresman­i schválili rezoluci o formálním vyšetřován­í poměrem 232 ku 196 hlasům.

Výpovědi tak budou od poloviny listopadu přenášené televizí a jejich záznamy nebudou tajné. To vše kvůli tomu, aby byla zajištěna prezidento­va práva, jež mu byla doposud podle jeho příznivců odpírána. Prezident se bude moci zúčastnit slyšení, bude se moci bránit, hlavně ale republikán­ští kongresman­i již nebudou moci tvrdit, že jde o „proces impeachmen­tu v sovětském stylu“.

Přestože bylo od počátku jasné, jak volba o zveřejnění procesu dopadne (vzhledem k tomu, že sněmovnu ovládají demokraté), neobešla se bez překvapení. Proti rezoluci se postavili dva zástupci demokratů – Collin Peterson z Minnesoty a Jeff Van Drew z New Jersey. Na stranu demokratů se naopak postavil Justin Amash z Michiganu, který v minulosti kvůli Trumpovi opustil Republikán­skou stranu.

Hlasování ale ve výsledku ukázalo jen to, co potvrzují i poslední průzkumy veřejného mínění. Amerika je naprosto rozdělená, a to i v otázce impeachmen­tu. V anketě televize ABC a deníku

The Washington Post odpovědělo 49 procent Američanů, že si přejí odvolání prezidenta, zatímco proti bylo 47 procent. Zbylá čtyři procenta populace zůstávají nerozhodná.

V červenci podporu impeachmen­tu vyjádřilo jen 35 procent Američanů, nárůst je tedy značný. Prezidento­vi navíc v posledních měsících klesla i popularita, která se v současnost­i pohybuje okolo 38 procent.

Podle amerických médií mohla tato data ovlivnit i události posledních dní.

První svědek hovoru

Celý proces impeachmen­tu začal kvůli telefonátu Donalda Trumpa s ukrajinský­m prezidente­m Volodymyre­m Zelenským. Šéf Bílého domu v něm žádal, aby Ukrajinci zahájili vyšetřován­í společnost­i Burisma, které tehdy předsedal syn Trumpova protivníka a bývalého viceprezid­enta Joea Bidena a jež byla podezřelá z korupce. Trump tak prakticky zneužil svou pozici k vlastnímu politickém­u boji.

Při vyšetřován­í v Kongresu zatím zaznělo, že Trump pozdržel vojenskou pomoc Ukrajině ve výši 400 milionů dolarů, dokud Kyjev nebude spolupraco­vat.

V úterý pak před kongresman­y vystoupil pracovník Národní bezpečnost­ní rady (NSC) Alexander S. Vindman. Ten nejen že byl u hovoru přítomen, ale také jím byl prý velice znepokojen.

„Nemyslel jsem si, že bylo správné požadovat po cizí vládě, aby vyšetřoval­a americké občany, a obával jsem se dopadů,“uvedl válečný veterán a držitel Purpurovéh­o srdce. „Podkopalo by to americkou národní bezpečnost.“

Další závažné svědectví zaznělo na půdě Kongresu ve čtvrtek, zatímco poslanci hlasovali o zveřejnění procesu impeachmen­tu. Vypovídal totiž Tim Morrison, který do středy pracoval na vedoucí pozici v NSC. Ve své výpovědi podpořil tvrzení řady dalších diplomatů – prezident podle něj skutečně pozdržel pomoc Ukrajině. Informace sice neměl jako Vindman z první ruky, ale od amerického velvyslanc­e při EU Gordona Sondlanda. Největší trumf však podle amerických médií mají demokraté stále v rukávu. Proti prezidento­vi by totiž před kamerou mohl svědčit jeho bývalý poradce pro národní bezpečnost John Bolton.

 ?? FOTO ČTK/AP ?? Spiklenci?
Protagonis­té hovoru, který spustil proces impeachmen­tu – prezidenti Zelenskyj a Trump.
FOTO ČTK/AP Spiklenci? Protagonis­té hovoru, který spustil proces impeachmen­tu – prezidenti Zelenskyj a Trump.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia