Sváry o Havla na internetu
Na internetové encyklopedii Wikipedia se válčí o interpretaci života bývalého prezidenta republiky
PRAHA Václav Havel je jedním ze symbolů sametové revoluce, jejíž třicáté výročí si Česko letos připomíná. Mezi lidmi však událost i Havel jitří emoce. LN již dříve popsaly, jak se vedou výkladové války nad wikipedickými hesly současných politiků; u článku o zesnulém exprezidentovi na internetové encyklopedii se to děje také. Řádí v něm vandalové a zuří boj o interpretaci Havlova života.
Editační války – tím je myšlen stav, kdy někdo opakovaně vkládá text, který mu někdo jiný stejně vytrvale maže – se u Havla týkají jeho morálky. Jeden anonymní editor se například snažil prosadit do článku exprezidenta pasáž s názvem „Morální autorita? Ne. Běžný politik“, v níž argumentoval, že Havel není etickým symbolem morálky, nýbrž člověkem stejně kontroverzním jako většina politiků. Jeho text ostatní wikipedisté odstranili se zdůvodněním, že je proti základním pravidlům Wikipedie – neobjektivní a neozdrojovaný.
„Václav Havel je většinou národa považován za nezpochybnitelnou morální autoritu... Přitom jsou již delší dobu známá fakta o jeho především morálních prohřešcích,“stálo v inkriminované pasáži. První a „asi největší“prohřešek datoval přímo do revolučního období listopadu 1989. Havel se dle něj dohodl s Alexandrem Dubčekem, že podpoří jeho kandidaturu do prezidentské funkce, přičemž již v době slibu věděl, že tak neučiní. Své tvrzení anonymní autor nedoložil žádným zdrojem či odkazem, což je absolutní měřítko, zda text ponechat, či smazat.
Zrovna v tomto případě by se přitom zdroj našel, mazání by pak bylo mnohem složitější. „O tom Havlově slibu Dubčekovi, že se v prezidentské funkci vystřídají, se vcelku dlouho nevědělo. Informaci uvedl, a tím i rozvířil, až při 10. výročí Listopadu kameraman Stanislav Milota – ukázala se jako pravdivá s tím, že je samozřejmě dnes těžké soudit, zda Havel tenkrát myslel svůj slib vážně, a přesně to rekonstruovat,“uvedl pro LN historik Michal Macháček, známý svou monografií o Gustávu Husákovi, za niž dostal vyznamenání od prezidenta Miloše Zemana.
Další v sérii výhrad na Wikipedii vůči exprezidentově mravní integritě byla spolupráce s někdejším komunistou Mariánem Čalfou (po sametové revoluci československý premiér – pozn. red.), „zaměstnávání estébáků na Pražském hradě a další styky s exponenty komunistického režimu“plus využití komunistické síly k tomu, aby se stal prezidentem. Podle odborníků takový pokus vylíčit Havla coby zakukleného komunistu zamlčuje a bagatelizuje jeho celoživotní práci. „Ve svých textech pronikavě analyzoval minulý režim, vystupoval na obranu nespravedlivě stíhaných, odseděl si za to přes čtyři roky ve vězení a zažíval dlouhodobě šikanu ze strany StB. Předhazovat mu pak jakousi přihlouplou spolupráci s představiteli minulého režimu nedává vůbec smysl,“uvedl pro LN Jan Hron z Ústavu pro studium totalitních režimů.
Dočasný radikální krok Anonym dokládal Havlovu nemorálnost i na prodeji části pražského paláce Lucerna firmě Chemapol řízené bývalým agentem StB Václavem Junkem, obchod uzavřený v roce 1997 zprostředkoval již zmíněný Čalfa. ,,Pikantní na celé záležitosti je to, že v té době Václav Havel rád řečnil o bratrstvech kočičí pracky a tunelování firem. Vlastního malého tunelu si nevšiml,“připsal na Wikipedii. I tohle kolegové editoři smazali, anonym se však nevzdával. Vracel své odstavce do hesla z různých počítačů pod různými IP adresami, aby ho ostatní nemohli jen tak zablokovat. Skončilo to tím, že správce Wikipedie raději na čas zablokoval heslo samotné vůči všem zásahům.
Další Havlův kritik byl prozíravější; nevystupoval pod skrytou identitou a pro svá tvrzení uvedl zdroj. „Osoba Václava Havla je v novodobé historii také chápána jako synonymum kolaborantství a postbolševické vize řízení ,nového‘ státu,“připsal wikipedista Lubos.vanicek; a hned pokračoval: „Ačkoliv tento člověk má i dnes spoustu příznivců, jednalo se s největší pravděpodobností o loutku řízenou bolševickými papaláši předlistopadové vlády a jejich rusky hovořícími ‚přáteli‘ z východu.“Pro obě tvrzení uvedl jako zdroj článek na Britských listech. Wikipedisté mu však příspěvek smazali s dovětkem, že komentáře do hesla nepatří. Vanicek chvíli válčil – svůj text i přes opakované mazání do Wikipedie vracel – nakonec však rezignoval.
„Samozřejmě nebyl svatý“Podobně jako články o jiných významných politicích není ani ten Havlův ušetřen vandalismu, tedy vkládání vysloveně urážlivého či dehonestačního obsahu. Stejně jako Miloše Zemana se někteří vandalové pokoušejí vykreslit jako alkoholika i prvního polistopadového prezidenta. „Václav Havel byl vochlasta,“připsal na konci března anonym. Nevydrželo to v článku ani minutu, než to smazal wikipedista Khamul1.
Výročí revoluce poskytne dle historika Macháčka nový impuls k virtuálním i skutečným disputacím o Havlových kvalitách. Zápas o jeho veřejný obraz zesílí, protože je chápaný coby symbol politické transformace země. Ne pro každého z toho plynou pozitivní konotace. „Nebude to hezké, jelikož v minulosti byla snaha ho pojímat až hagiograficky (líčit ho jako světce – pozn. red.), o to to bude v konfrontaci s fakty větší pád. On samozřejmě nebyl svatý, na druhou stranu platí citát: ‚Nechtějte po člověku, který řídí fekální vůz, aby voněl fialkami.‘,“dodal Macháček.
Havlovo heslo patří na Wikipedii k těm populárním. Jen od roku 2015, kdy jsou k dispozici data o statistice článku, zaznamenalo milion zobrazení v češtině a další milion v anglické mutaci. Dbát na vyváženost a zdrojování je důležité, neboť z největší internetové encyklopedie vycházejí studenti při psaní referátů, novináři i autoři dalších zdrojů. Informace a dezinformace se tak z digitálního světa mohou přelévat do toho reálného.
Co se na Wikipedii o Havlovi také objevilo