Řecko úpí pod náporem běženců
ATÉNY/PRAHA Už nikoli Itálie či Španělsko, ale Řecko: právě tato země je v posledních měsících pod největším tlakem přicházejících běženců, původem vesměs z Blízkého východu. Situace na některých řeckých ostrovech se v posledních měsících stala natolik kritickou, že řecká vláda ve spolupráci s mezinárodními organizacemi začala část uprchlíků přesouvat na řeckou pevninu.
„Je to každodenní boj o přežití. (...) Tábory, které jsem navštívila, jsou beznadějně přelidněné a panuje v nich absolutní nedostatek zdravotní péče. Lidé tráví dlouhé hodiny ve frontách na jídlo či toaletu.“Těmito slovy popsala své dojmy z návštěvy několika zařízení pro běžence na řeckých ostrovech minulý týden Dunja Mijatovičová, komisařka pro lidská práva při Radě Evropy.
Podle serveru InfoMigrants, který mj. detailně sleduje statistiku, dorazilo za prvních devět měsíců do Evropy 80 000 migrantů. Z toho do Řecka přišlo 45 000 lidí, tedy více než polovina. Celkové
číslo je sice nižší než loni (za celý rok 2018 bylo v Evropě registrováno 141 000 nových uprchlíků), ukazuje se ovšem, že hlavní část migrační zátěže se letos přelila právě do Řecka.
Většina uprchlíků přicházejících do země dorazí – obvykle za pomoci pašeráckých gangů – na lodích z turecké pevniny. Nejčastějším cílem jsou Severní egejské ostrovy a Severní Sporady, ostrovní skupiny ležící na dohled od Turecka. Jen menší díl běženců překročí turecko-řeckou pozemní hranici v oblasti Evros.
Humanitární situace je nesnesitelná
Právě zvýšený počet uprchlíků přicházejících na ostrovy v posledních měsících nebezpečně vyhrotil situaci tak, že řecká vláda byla donucena jednat. Nově příchozí se totiž přidali ke „starším“uprchlíkům, kteří v táborech na řeckých ostrovech již tráví dlouhé měsíce a někteří i roky, a kapacita některých zařízení je několikanásobně překročena. To má vliv jak na napětí uvnitř táborů, tak na místní komunity: původně vstřícně naladěná domácí populace již další uprchlíky odmítá a v posledních dnech byly zaznamenány případy, kdy obyvatelé řeckých ostrovů bránili uprchlíkům ve vylodění. Nejhorší situace panuje na ostrovech Lesbos, Chíos, Sámos a Kos.
Řecká vláda pod vedením pravicového premiéra Kyriakose Mitsotakise proto nyní zahájila organizovaný přesun části uprchlíků z ostrovů na řeckou pevninu, kde projdou azylovou procedurou. Cílem akce je takto přemístit do konce roku 20 000 lidí, což by situaci v ostrovních táborech mělo výrazně zlepšit. V těchto dnech odjíždí na lodích z ostrovů do přístavů na řecké pevnině denně až tisíc běženců.
Zesílený příliv uprchlíků z Blízkého východu do Řecka vyvolává v zemi napětí. Další osud běženců zůstává nejistý; řecká konzervativní vláda schválila nový azylový zákon a plánuje část uprchlíků vrátit do Turecka.
Za vším hledej Turky?
Řecká vláda minulý týden také schválila zákon, který má zrychlit azylovou proceduru stejně jako nucený návrat neúspěšných žadatelů do země, odkud přišli, v tomto případě tedy do Turecka. Detaily této „návratové politiky“ovšem dosud nebyly zveřejněny a je prakticky jisté, že Turecko nebude chtít odmítnuté žadatele o azyl na své území zpět přijmout.
Nový zákon se setkal s kritikou lidskoprávních organizací, podle nichž se mnozí uprchlíci dostanou do ještě zranitelnějšího postavení. „Měli by se spíše soustředit na řešení humanitární krize, než aby běžencům házeli další klacky pod nohy,“řekla deníku Kathimerini Eva Cosseová z řecké pobočky nevládní organizace Human Rights Watch.
Důvod, proč se v posledních týdnech tak silně zvýšil příliv běženců na řecké ostrovy (jen za měsíc září dorazilo do Řecka více než 10 000 uprchlíků), není zcela jasný. Převaděči využívají příznivého počasí, to však v oblasti panuje již od jara. Nabízí se souvislost s děním v Turecku, kde tamější prezident Recep Tayyip Erdogan začal evropským státům opět vyhrožovat, že „pošle migranty do Evropy“; důkazy o tom, že by turecké úřady odchod běženců do Řecka tolerovaly či přímo podporovaly, však zatím neexistují.