Donbas stahuje frontové linie
Pilotní projekt stahování z linie dotyku mezi povstalci a armádou na Donbase má být prvním krokem k míru.
PETRIVSKE/PRAHA Frontové linie na Donbase mají 410 kilometrů, pozornost se ale v posledních dnech obrací na tři z nich, odkud se mají stáhnout síly separatistů a ukrajinské armády. Vyjednavači se na nich dohodli sice už před třemi lety, pokud by se ale odvedení konečně podařilo, byl by to vůbec první posun směrem k míru od února 2015. Odchod vojsk ve Stanycji Luhanské, Zolotém a Petrovském je pilotním projektem, po němž mají následovat další místa donbaské fronty. Především ale jde o podmínku pro uspořádání schůzky v takzvaném normandském formátu, ve kterém se o východě Ukrajiny jednalo doposud v Minsku – tedy mezi Ukrajinou, Ruskem, Francií a Německem.
Ze Stanycje luhanské (nejde o nádraží, ale o tradiční název kozácké vesnice, které se říkalo stanycja) se vojska stáhla už v červnu, ze Zolotého o víkendu. Vojáci na obou stranách opustili zákopy, které byly od sebe asi sto metrů a odešli z každé strany na kilometrovou vzdálenost. Znamená to, že po sobě nemohou střílet z ručních zbraní a jejich postavení lze zasáhnout jen z děl či minometů, které by podle platných dohod na frontě už být neměly. V pásmu nikoho mohou patrolovat hlídky, na dodržování zásad
Oblasti kontrolované proruskými rebely příměří mají dohlížet pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), a to i prostřednictvím dronů.
Kdykoli jsme schopni se během pěti minut vrátit,“řekl novinářům jeden z ukrajinských vojáků, to se ostatně stalo při předchozích pokusech v minulých třech
RUSKO letech, kdy armáda linie znovu obsadila. Tehdy ale byl u moci prezident Petro Porošenko, který zastával směrem k Donbasu spíš konfrontační kurz. Jeho nástupce Volodymyr Zelenskyj už před volbami sliboval, že chce válku ukončit. Učinil řadu vstřícných kroků, z nichž asi nejvýznamnější bylo schválení takzvaného Steinmeierova plánu, který předpokládá uznání samosprávného statusu povstaleckých území.
Hrozí další invaze?
V Petrivském měly síly obou stran odstoupit v pondělí, ukrajinští vojáci to ale odmítli s tím, že před pěti dny povstalci jejich pozice ostřelovali a nebyla tak dodržena podmínka sedmidenního klidu zbraní před stažením. „Už jsme poslali dopis OBSE, sedmého se připravujeme, osmého se stahujeme. Tedy pokud nebude porušen režim klidu,“prohlásil velitel operace na Donbase generál Vladimír
Kravčenko. Pokud by se stažení u Petrivského podařilo, následovala by druhá fáze v podobě likvidace okopů.
„Všechno bude záviset na lídrech čtyřky, a na prezidentovi Ruské federace v neposlední řadě,“odpověděl mluvčí Kremlu na otázku, zda se normandský summit uskuteční i v případě, pokud by se stahování komplikovalo. Řešení situace na Donbase se ale zdá být ještě hodně daleko a Kyjevu se nechce do některých kroků Steinmeierova plánu. Platí to zejména o uspořádání voleb na území separatistů, kde lze jen těžko ovlivnit, aby povstalečtí lídři tímto způsobem nelegitimizovali svou moc.
Podle expertů oslovených portálem Obozrevatěl se věci ještě mohou zkomplikovat. Rusko například pokračuje ve vydávání pasů lidem z povstaleckých území a uvažuje o rozšíření nabídky na celý Donbas. „Jestli budou nadále rozehrávat situaci, a oni budou, aby zabrali celé území Luhanské a Doněcké oblasti, tak ty pasy začnou vydávat. No a pak bude následovat úder na jih,“obává se bývalý ministr zahraničí Porošenkovy éry Pavel Klimkin.
Ukrajinští vojenští experti spočítali, že pro vytvoření koridoru spojujícího na jihu Krym – Donbas a Podněstří by Rusku (i vzhledem k náklonnosti části místních obyvatel) stačilo kolem 240 tisíc vojáků. „A na minulých cvičeních Rusové běžně dali dohromady uskupení o počtu 250 tisíc lidí,“podotýká bývalý zástupce náčelníka generálního štábu Ukrajiny Igor Romaněnko.