Proč není Greta ve škole?

Dokonce i filozofie má své bestsellery. Jedním z největších je Palečka, esej nedávno zesnulého francouzského filozofa vědy Michela Serrese. Zamýšlí se v ní nad budoucností, kterou přinášejí nové technologie. Nástup digitálního věku se přitom nebojí přirovnat k éře, kdy se Řekové naučili psát a argumentovat, anebo k renesanci, kdy se zrodil knihtisk a nastala vláda knihy.

Jeho vyprávění sleduje trhlinu či přelom, který se utváří uprostřed naší doby a naší společnosti. Na druhé straně tohoto tektonického zlomu stojí nová generace, Palečci a Palečky. Tedy mladí lidé, kteří pomocí palců obratně ovládají na mobilu hru nebo vyhledávač. Žijí v symbióze s novými technologiemi, které jim umožňují nevídaně snadný přístup k vědomostem. A zároveň je činí lhostejnými k tradičním hodnotám a autoritám.

Vezměme si třeba rodinu. Když si jejich praprarodiče v den svatby přísahali věrnost, bylo to na deset až dvacet let. Pokud spolu chtějí žít oni, budou si totéž přísahat na dalších 65 let? Nebo školu. Jaké vědomosti jim mají učitelé předávat, když jsou všechny k mání na internetu, snadno dostupné, ověřené a vlastně už předané?

Serresův esej nám může pomoci objasnit mnohé paradoxy, které se pojí k jedné z nejviditelnějších zástupkyň nové generace, švédské školačce Gretě Thunbergové. Tradiční politici na ni reagují jako na rudý hadr. Nikoho nezastupuje, není expertkou na nic. Jakým právem tedy mluví na vrcholném ekologickém summitu, navíc tak pohrdavě? Proč není ve škole?

Pro novou generaci to však žádný paradox není. Žijeme v době, kdy je díky sítím slyšet hlas každého. A každý může o projednávaném tématu vědět víc než učitel, novinář, poslanec či prezident USA. Gretino vystoupení v sídle OSN v New Yorku tak hlavně ukazuje, že lesk tradičních institucí je jako záře hvězd, u nichž astrofyzici spočítali, že již dávno vyhasly.

To, s čím Gretini kritici pracují, je presumpce neschopnosti. Třeba ve škole byla výuka až do včerejška exkluzivní nabídkou, která se nestará o míru poptávky či názory školáků. Poslouchejte a mlčte, ozývalo se učebnami. Jenže v době, kdy jsou vědomosti vždy a všude na dosah, působí jednosměrná nabídka směšně.

Nová generace se dožaduje presumpce schopnosti. Poprvé v dějinách veřejnost disponuje stejnými vědomostmi a rozhodovacími schopnostmi jako politici, novináři a jiní dinosauři. „Tato klíčová změna začíná pomalu rezonovat v celé společnosti. Netýká se jen vzdělání, ale i práce, podnikání, zdravotnictví, zákonodárství a politiky. Cítíme, že ji bezodkladně potřebujeme, ale ještě se k ní neblížíme. Pravděpodobně proto, že ti, kdo uvízli v předchozích stadiích, dosud nevyklidili pole, a naopak horlivě připravují reformy podle zastaralých vzorů,“napsal Serres.

Nová generace se dožaduje presumpce schopnosti. Poprvé v dějinách veřejnost disponuje stejnými vědomostmi a rozhodovacími schopnostmi jako politici, novináři a jiní dinosauři.