Kočárník: Kuponovka bránila vzniku mafií
Bývalý ministr financí v rozhovoru pro LN obhajuje rychlou privatizaci a kritizuje investiční pobídky
PRAHA Zásadní výhodou kuponové privatizace oproti jiným byla její rychlost. Ta byla důležitá proto, že podniky, které doposud dirigovala komunistická strana, najednou nikdo neřídil a v některých začaly vládnout mafiánské vztahy, říká v rozhovoru pro LN bývalý ministr financí a místopředseda Klausových vlád Ivan Kočárník. „Kradlo se tam. Takže rozptýlený vlastník z kuponovky byl lepší než žádný vlastník. Tak se to tehdy jevilo a já jsem dodneška přesvědčený, že to bylo správné,“zdůrazňuje.
V rámci kuponové privatizace byly dospělým občanům nabídnuty akcie asi tří tisíc podniků, které si mohli nakoupit za kupony obsažené v kuponové knížce. Pověst kuponovky ovšem brzy zkazily nekalé praktiky správců investičních fondů a nových majitelů. Hojně užívaným slovem se stalo „tunelování“. Mnohé podniky skončily krachem a drobným akcionářům zůstaly bezcenné papíry.
Alternativou byly podle kritiků přímé prodeje podniků zahraničním zájemcům. Tedy cesta, kterou šlo odstátnění mladoboleslavské Škody. Kočárník, člen nejužší skupinky architektů ekonomické transformace, namítá, že taková jednání někdy probíhala, ale trvala dlouho a nakonec z nich nic nebylo. Jako třeba v případě Škody Plzeň. Nicméně připouští, že by stálo za to věnovat některým firmám a jednáním větší energii.
Jinou chybou podle něj bylo, že Václav Klaus a další kladli příliš velký důraz na pevný kurz koruny coby kotvy ekonomiky. Kdyby se koruna nechala „volně plavat“vůči zahraničním měnám dříve, vyhnulo by se české hospodářství v letech 1997–1998 ničivé měnové krizi. Ta prudce zdražila peníze, podrazila mnoha podnikům nohy a vedla k zabrzdění ekonomiky.
Ivan Kočárník v rozhovoru pro LN rovněž popisuje, jak dramatické a rizikové bylo stanovení a probojování prvního polistopadového kurzu koruny k dolaru. ROZHOVOR