Zeman může výběr šéfa vrchního soudu zbrzdit

PRAHA Vrchní soud v Praze, který rozhoduje o odvoláních v nejzávažnějších a nejsledovanějších kauzách, má mít od ledna nového šéfa. Výběrové řízení vyhrál Luboš Dörfl, šéf Krajského soudu v Ústí nad Labem. Jeho jmenování posvětila i vláda, souhlasit však musí ještě prezident Miloš Zeman.

Justičními kuloáry podle informací LN koluje, že prezident může jmenování zatrhnout. Hrad se k věci odmítá vyjádřit. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) na Dörflovi trvá. kk

Kromě toho, že pražský vrchní soud je odvolacím orgánem pro šest krajských soudů, jeden z jeho specializovaných senátů rozhoduje o návrzích na prodloužení doby trvání odposlechů a jejich povolení pro tajné služby. Ve výběrovém řízení na post jeho předsedy, které na půdě ministerstva spravedlnosti proběhlo v září, vyhrál Luboš Dörfl o čtyři body nad jediným protikandidátem. Místopředsedou trestního úseku Vrchního soudu v Praze Janem Sváčkem.

Několik zdrojů LN z řad justice však potvrzuje, že Hrad se neraduje, že by měl Dörfl soud řídit. V kuloárech dokonce rezonuje informace, že se tak vůbec nestane. Mluvčí prezidenta ale odmítl komentovat dotazy LN, zda a případně jaké má Zeman vůči Dörflovi výhrady. Na dotaz, kdy lze očekávat stanovisko prezidenta k obsazení postu předsedy vrchního soudu, Ovčáček odpověděl: „Až se tak stane, tak se tak stane.“

Zcela jasno má ale ministryně spravedlnosti Marie Benešová. „Mým jediným kandidátem na předsedu Vrchního soudu v Praze je Luboš Dörfl. Toho jsem také navrhla ke jmenování panu prezidentovi a na něm trvám. Tohoto kandidáta rovněž schválila vláda. Očekávám, že pan prezident jej jmenuje,“napsala LN.

Tah nejmenováním

Klíč k předsednické pracovně ale nevede jen přes vítězství ve výběrovém řízení a přes souhlas vlády. Konečné slovo má prezident. To, že se pravomoci nejmenovat vítězného uchazeče nezdráhá využít, ukázal Miloš Zeman už v roce 2014. Paradoxně z toho tehdy těžil právě Dörfl. Zeman tenkrát odmítl jmenovat soudce Jana Veselého, který uspěl ve výběrovém řízení na šéfa ústeckého soudu. Prezident Veselému vytýkal nedostatečné pracovní výsledky. Ve druhém výběrovém řízení pak zabodoval právě Dörfl.

Když v létě boj o předsedu soudu vykrystalizoval do duelu mezi Sváčkem a Dörflem, bylo všem znalým justičního prostředí jasné, že půjde o velmi vyostřený souboj. Zatímco mladší Dörfl byl považován za černého koně ministryně Benešové, justiční harcovník Sváček si mohl myslet na sympatie Hradu. Třeba i proto, že jej Zeman v roce 2013 navrhl na post ústavního soudce a osobně se za něj přimluvil.

Ani to ale tehdy nepřesvědčilo senátory a nominaci neschválili. Sváčkovi kritici poukazovali zejména na jeho kontakty s kontroverzním pražským podnikatelem Tomášem Hrdličkou, s právníkem a exministrem spravedlnosti Pavlem Němcem či jeho členství v KSČ.

Sváčkovi se od té doby nedařilo svou pověst vylepšit. Zlom přišel koncem loňského roku, kdy jej do pozice místopředsedy vrchního soudu jmenoval ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO). Kandidatura na post šéfa soudu už pak byla očekávaným krokem.

Zdroje LN potvrzují, že má i podporu řady tamních soudců.

Dörfl je vyzdvihován zejména za to, že postavil na nohy ústeckou justici, která byla před jeho příchodem pro průtahy a slabé obsazení soudů jednou z nejproblematičtějších.

Plán „B“

Návrh ministryně spravedlnosti na jmenování Dörfla schválila vláda v polovině října. Na Hradě k jeho jmenování od té doby mlčí. Neexistuje žádná lhůta, která by prezidenta zavazovala v té určité době jednat.

Prezident tak může zvolit cestu otálení, podobně jako v létě, kdy protahoval jmenování Michala Šmardy (ČSSD) ministrem kultury do doby, než sociální demokraté předložili jiného kandidáta.

Současný šéf pražského vrchního soudu však už stříhá metr, končit má za necelé dva měsíce. Pokud by prezident do té doby nerozhodl, byl by vedením pověřen pravděpodobně některý z místopředsedů. Pospíšit by si prezident měl i kvůli ústeckému soudu, který by kvůli Dörflově přestupu měl také prozatímní vedení.

Podle důvěryhodných zdrojů se ministerstvo spravedlnosti připravuje na možné odmítnutí Dörfla. Nepočítá se ale s variantou, že by ministryně navrhla jmenovat druhého v pořadí – Sváčka. Plánovaným řešením má být vypsání nového výběrového řízení.

(50) Soudcovskou kariéru začínal na Okresním soudu v Nymburce, který sedm let řídil, následně byl místopředsedou pro obchodní a insolvenční úsek na Krajském soudu v Praze. V roce 2014 vyhrál výběrové řízení na předsedu Krajského soudu v Ústí nad Labem. Letos ve výběrovém řízení na šéfa Vrchního soudu v Praze porazil tamního místopředsedu Jana Sváčka. Návrh ministryně spravedlnosti na Dörflovo jmenování posvětila vláda 14. října. (75) Protože současnému předsedovi Vrchního soudu v Praze Jaroslavu Burešovi skončí sedmileté funkční období 2. ledna 2020, prezident by měl do té doby jmenovat jeho nástupce. (62) V letech 1999–2003 byl předsedou Městského soudu v Praze, následně přesídlil na Vrchní soud v Praze. Koncem loňského roku jej tehdejší ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) jmenoval místopředsedou soudu pro trestní úsek. Jako kandidáta na soudce Ústavního soudu jej navrhli jak prezident Václav Klaus, tak Miloš Zeman, nominace ovšem neprošly přes Senát. Kontroverze tehdy vzbuzovaly některé jeho kontakty z minulosti.