Pře v NATO. Babiš podpořil Macrona
Hlava Francie popudila spojence ve vojenském paktu. Avšak i podle českého premiéra funguje Aliance na zastaralých základech
PRAHA Ze snahy rozdrolit jednotný blok států sdružených v Severoatlantické alianci je dlouhodobě obviňována Moskva (jako hlavní hráč někdejší Varšavské smlouvy mnohdy právem). K narušení soudržnosti vojenského monolitu však tentokrát došlo „zvnitřku“. Francouzský prezident Emmanuel Macron naštval spojence prohlášením o „mozkové smrti“paktu západních armád; Evropa se podle něj už nemůže spoléhat na pomoc Spojených států. Washington pak zkritizoval za to, že svá strategická rozhodnutí vůbec nekoordinuje s partnery na druhé straně Atlantiku, jako problematický Macron zmínil i vojenský zásah Turecka na severu Sýrie. O rozkladu spolupráce v NATO promluvil v rozhovoru, který ve čtvrtek zveřejnil britský týdeník The Economist.
Proti francouzskému prezidentovi se postavila například německá kancléřka Angela Merkelová. „Jeho názor neodpovídá mému,“řekla, s kritikou se přidala americká administrativa.
Obyvatel Elysejského paláce, sídla hlav Francie, naopak našel zastání u českého premiéra Andreje Babiše (ANO). Ministerský předseda horuje za změny v systému společné obrany v rámci Aliance. Už dříve hovořil o tom, že by se Evropa měla méně spoléhat na USA a snažit se o co největší samostatnost. „S Macronem jsem o tom mluvil. NATO funguje na základě sedmdesát let staré smlouvy, která vůbec nereaguje na některé dnešní bezprostřední krizové situace,“řekl LN Babiš. Evropské státy Aliance by dle něj měly usednout k jednacímu stolu a přijít s vlastním návrhy jakési reformy vojenského paktu. „Evropa musí navrhnout způsob spolupráce,“dodal premiér.
Český prezident Miloš Zeman svůj francouzský protějšek na rozdíl od Babiše přímo nepodpořil, jeho slova však ani neodsoudil. Svým typickým bonmotem skrze hradního mluvčího Jiřího Ovčáčka Zeman vzkázal: „I z klinické smrti lze pacienta probudit.“
„Zavádí vlastní pořádky“
U dalších tuzemských politiků však francouzský státník narazil. „Zásadně a principiálně s Macronem nesouhlasím. A považuji za nutné jeho tvrzení ihned a tvrdě odmítnout,“řekl LN bývalý ministr obrany Alexandr Vondra (ODS). Veterán diplomatické mise ve Washingtonu uvedl, že Macron využívá slabosti německé politiky k tomu, aby zaváděl v Evropě své vlastní pořádky. „Bez konzultace s námi navrhl v srpnu reset vztahů s Ruskem a teď stejným způsobem posílá do hrobu NATO. Je to nebezpečná hra, kterou je nutné odmítnout hned na začátku. Jinak ji už nezastavíme,“prohlásil Vondra.
Slova francouzského prezidenta odmítl i předseda lidovců Marek Výborný. „Považuji za velmi nebezpečné tímto způsobem zevnitř zpochybňovat smysluplný projekt kolektivní obrany, který zajistil Evropě více než 70 let míru. (...) Bohužel historicky to je právě Francie, která opakovaně euroatlantické vazby takto oslabuje,“uvedl na dotaz LN.
Přikyvující lídr komunistů
Od výroků o „mozkové smrti“nejsilnějšího vojenského paktu světa se distancují rovněž europoslanci Jiří Pospíšil (TOP 09) a Stanislav Polčák (Starostové a nezávislí). „Macron se těmito slovy přibližuje některým prohlášením amerického prezidenta Donalda Trumpa. Může tím oslovit francouzské voliče, ale pokud chce uspět na mezinárodním poli, měl by tedy přijít s vlastním návrhem řešení,“řekl šéf opoziční TOP 09 Pospíšil. Mimoděk zmínil fakt, který mohl Macrona motivovat k ostrému vyjádření o stavu Severoatlantické aliance. Francouzskému prezidentovi dýchá na krk jeho politická rivalka Marine Le Penová, která oslovuje silně nacionalisticky orientované voliče.
Zřejmě ve snaze oslabit její pozici se Macron v poslední době hned několikrát pokusil „lovit v jejím revíru“. Koncem října například dal rozhovor týdeníku Valeurs actuelles, který čtou i příznivci krajní pravice. Svými prohlášeními v interview navíc vzbudil emoce mimo jiné slovy o zahraničních pracovnících ve Francii, že „raději by přijal legální pracovníky z Guineje či Pobřeží slonoviny než Bulhary nebo Ukrajince, kteří se do Francie dostanou pomocí „nelegálních sítí“.
A jako vzkazy voličům na své domácí půdě byly chápány také Macronovy kroky směrem k unijní politice na jihu Evropy. „Z jeho chování jsem poslední dobou velmi rozpačitý. Oslabil vliv EU na Balkáně kvůli vnitropolitické situaci ve Francii,“zhodnotil Pospíšil.
Naopak uznání se Macron dočkal od českých komunistů, kteří jsou vazbami na Rusko dlouhodobě známí. Jejich vliv ale stoupl po posledních sněmovních volbách. Právě o jejich hlasy se totiž opírá menšinová vláda Babišova hnutí ANO a ČSSD. „Není to často, kdy souhlasím s panem Macronem, tady však jednoznačně ano. NATO se tak dlouho rozšiřovalo, až je to zcela nefunkční moloch,“řekl LN šéf KSČM Vojtěch Filip.
Lídr sociální demokracie Jan Hamáček na dotazy redakce do uzávěrky neodpověděl.
Emmanuel Macron prezident Francie