Smartphony v Rusku jen s domácí výbavou

MOSKVA/PRAHA Skupina ruských poslanců napříč všemi parlamentními frakcemi dala najevo starost o své voliče starší generace velmi praktickým způsobem. Připravila zákon nařizující instalovat prodejcům chytrých telefonů domácí aplikace, jako je „ruský Google“Yandex či portál Gosuslugi informující o činnosti státních institucí. „Mladí lidé si dokážou na telefon nebo počítač nainstalovat, co chtějí, ti starší se setkávají s problémy,“řekl internetovému deníku Meduza komunistický poslanec Alexandr Juščenko.

Podle zdrojů Meduzy ale iniciativa prý vzešla přímo z Kremlu a souvisí s nedávno zavedeným projektem takzvaného Svrchovaného internetu. Možnost sledovat uživatele mají umožnit právě povinně instalované aplikace domácího původu.

Opatření také neoficiálně nazývají „zákon proti Apple,“tato společnost totiž instalaci čehokoli cizího do svých zařízení ze zásady odmítá. Pro firmu by to v krajním případě znamenalo odchod z Ruska: „To se nestane, která společnost dobrovolně přenechá svůj trh konkurentům?“namítá spoluautor předlohy Juščenko.

Návrh zákona o aplikacích zatím prošel prvním čtením, zdá se ale, že má podporu Kremlu, a to znamená hladkou a rychlou cestu jím řízeným parlamentem. Podobně na tom byl samotný zákon o svrchovaném internetu, který začátkem letošního roku doslova proletěl legislativním procesem a od 1. listopadu začal platit.

Svrchovaná cesta do izolace Běžní uživatelé tuto událost zatím nijak nepocítili, přesto jde svými dopady o přelomovou událost. Experti často charakterizují ruský svrchovaný internet jako měkčí variantu čínské kontroly sítě. Opatření je zaměřené jak dovnitř na kontrolu uživatelů, tak ven na případ úplné odstřižení od globálního internetu.

Izolaci sítě si Rusko vyzkoušelo v rámci cvičení v roce 2014. O dva roky později pak poradce ruského prezidenta pro internet German Klimenko varoval před „velmi vysokou pravděpodobností odpojení Ruska od celosvětové sítě“v budoucnosti. Taková situace může přijít jako důsledek sankcí kvůli další expanzi či během válečného konfliktu.

Projekt svrchovaného internetu je však namířen z podstatné části směrem dovnitř. Poskytovatelům připojení nový zákon nařizuje instalovat technologii DPI, tedy „krabičku“dodanou státem, která zajistí důkladnější filtrování informací. V roce 2021 pak má začít fungovat domácí systém webových domén (DNS), který bude určovat zobrazování adres v prohlížečích. Prezident Vladimir Putin se také vyslovil pro vznik ruské alternativy k Wikipedii obsahující „hodnověrné informace“. Má vzniknout v roce 2022 a na projekt stát vyčlenil v přepočtu přes půl miliardy korun.

V nejbližší době ale „svrchovaný internet“míří proti oblíbené síti Telegram, kterou ruský stát navzdory značnému úsilí nemá pod kontrolou. Aplikace umožňující hromadné rozesílání zpráv slouží i jako alternativní médium, informace po ní šíří třeba skupina Agora monitorující policejní násilí.

Zatím podle agentury RBK probíhá do konce roku jen „zkušební provoz“filtrování informací v Uralském federálním okruhu. Ruský úřad Roskomnadzor také v noci na 13. září otestoval blokaci Telegramu, i když k jeho hromadnému odpojení zatím prý nedošlo.