Akvárium, či polévku

Privatizace byla úspěšná, přesto zůstala pachuť

Velký experiment, velký podvod a velká změna, tak dnes mnozí vzpomínají na privatizaci státního majetku v Československu a v Česku v první polovině devadesátých let. Spíše s určitou pachutí než s jásáním a hrdostí. I odborníci připomínají často hlavně problémy, které s sebou přinesla. Přestože to byl fenomenální úspěch.

Česká ekonomika je dnes tržní a poměrně výkonná a neprošli jsme léty zmaru a bídy jako třeba v zemích bývalého Sovětského svazu. Povedlo se, jak se kdysi říkalo, z komunistické rybí polévky udělat živé akvárium. Přitom mnozí pochybovali, zda to vůbec jde. V zemi, kde byl podíl státního vlastnictví vyšší než třeba v bývalé NDR, a podle některých údajů dokonce vyšší než v samotném Sovětském svazu.

Navíc, na rozdíl od jiných postsocialistických zemí, takřka každý občan z kuponové privatizace něco získal. Dostal peníze za své akcie, které mohl použít, na co chtěl. V jiných typech privatizací, například při prodeji zahraničním investorům, by peníze získal stát. Použil by je pak dle vládních priorit. Což ovšem nemusí být úplně to, co si přeje každý jednotlivec. Dobré silnice neocení například člověk bez auta. Též neexistoval zástup solidních zahraničních investorů ochotných dobře zaplatit za všechny české podniky.

Proč tedy ta pachuť? Nebylo to dokonalé. Ekonomické studie sice ukazují, že „česká cesta“privatizace nebyla v porovnání s jinými zeměmi vůbec špatná, ale mohlo to být lepší. Což je snadné konstatovat teď, kdy víme, jak to celé dopadlo. Po bitvě je každý snadno generál.

Jedna věc ale byla jasná už tehdy. Chyběla regulace investičních fondů, kterým mnozí lidé svěřili své akcie, a pro obchodování s akciemi. Výsledkem byly z dnešního pohledu čisté zlodějny a také zrození dnešních nejbohatších Čechů. Téměř všichni sice dostali něco, ale zdaleka ne každý získal svůj férový díl. Část lidí to pak pochopila jako nespravedlnost, dost podobnou té původní komunistické. A tak se zrodil dojem, že to naše akvárium má stále tak trochu nádech té komunistické polévky.