Svět je pořád hloupější

Spisovatel Michael Cunningham se v Praze zamyslel nad stavem současné americké společnosti, šancemi protikandidátů Donalda Trumpa i spravedlivým rozhořčením studentů.

ve Spojených státech s postavením dětí ilegálních přistěhovalců, které na naší jižní hranici držíme v klecích. Je to ohromný rozdíl. Ačkoli na druhou stranu musím připomenout, že v některých státech USA vás kvůli sexuální orientaci pořád mohou propustit ze zaměstnání.

LN To se stále děje?

Zkuste si představit, že jednoho dne přijdete do práce a váš šéf vám řekne, že jste si vedl skvěle a děkujeme za všechno, co jste pro naši firmu udělal, ale protože jste Čech, tak máte padáka. Zní to naprosto šíleně! Už se moc těším, až tyto případy, které jsou podle mě jasnou diskriminací, začne v dohledné době řešit náš Nejvyšší soud.

LN Recenzenti vás považují za zřejmě nejempatičtějšího současného amerického autora, který umí stejnou měrou nahlédnout do duší mužů i žen. Jak byste v tomto světle zhodnotil někdejší kandidaturu Hillary Clintonové a její voličskou základnu?

Samozřejmě jsem velice ostře kriticky a rozhodně ne s nadšením vnímal, že by se Hillary Clintonová mohla stát stavebním kamenem další vládní dynastie. A jistěže taky udělala hodně chyb, z nichž si jich spoustu nebyla ochotná připustit, a z očí jí přímo koukaly ambice. Byla a pořád je nesmírně průbojná až sebestředná. Ale ruku na srdce – kdyby byla muž, zrovna tyhle vlastnosti by se pro prezidentský úřad víceméně automaticky chápaly jako velké plus. Do dneška jsem přesvědčený, že kdyby byla muž, minulé volby by s přehledem ovládla a do Bílého domu nastoupila sama. Navíc se přiznávám, že mám problém představit si jedinou ženu, která jí přes to přese všechno nedala před Trumpem přednost. To ji nenáviděly tak moc, že raději sáhly po chlápkovi, který ženy veřejně uráží a neváhá se vychloubat tím, jak po nich kdy vyjížděl? Je to pro mě nepochopitelné.

LN V rámci festivalu jste byl v kině Světozor přítomen na promítání filmu Hodiny. Nebudu se vás ptát, pokolikáté jste ho už viděl, ale jak byste s odstupem času zhodnotil výkony všech tří hereček v hlavních rolích?

Neodvážil bych se říct, která z nich je lepší a která horší, všechny byly vynikající. Ale zatímco jsem od samotného počátku věděl, že Meryl Streepová a Julianne Mooreová budou výborné, Nicole Kidmanovou jsem vnímal jako velké riziko. Trvali na ní producenti, ale já ji tehdy nebral jako vážnou herečku, pro mě zkrátka ztělesňovala Batwoman v Batmanovi. Velmi rychle mě vyvedla z omylu. Vůbec jsem v tu chvíli ještě netušil, jak dokonale si osvojí britský přízvuk a jak přesně jí padne ten umělý nos, se kterým vážně vypadala jako Virginie Woolfová. Což celé samozřejmě výborně ukazuje, že ani já nejsem ve svých soudech neomylný.

LN V Praze jste taky četl z díla, na kterém právě pracujete. A aniž bychom

LN Jako jeden z mála spisovatelů vysoké kultury jste taky hojně čtený a populární, na obou stranách Atlantiku vás lidé poznávají i na ulici. Nakolik vás vůbec trápí dnešní polarizace snad všech západních společností?

Trápí mě strašně moc. Už to totiž dávno není jenom o tom, že se neshodneme, jak bychom si měli co vyložit. Nesouhlasíme spolu už ani v tom, co se vlastně stalo a co jsou fakta. Hrozivou roli v tom sehrávají sociální sítě, lenost nakouknout někam mimo svou vlastní bublinu. Z čehož doufám plyne, že jsem na hony vzdálen tomu, abych za vším viděl ruské trolly – problémem je lidská blbost. Ano, svět podle mého mínění zkrátka hloupne, což není zrovna liberální názor.

LN A vidíte nějakou naději?

Nerad přiznávám, že ani ne. Třeba můj adoptivní syn Saša, o kterém jinak nemluvím, protože ho nechci vystavit nežádoucí pozornosti, chodil na střední školu na Středozápadě, v oblasti, kde se najdou voliči z obou stran. A když se úřadu chopil Trump, požádal jednoho spolužáka, jehož rodina mu dala hlas a on se tím netajil, jestli by se s ním o Trumpovi nepobavil a jestli mu dovolí, aby si celý jejich rozhovor natočil. Ten chlapec souhlasil – a já si pak s úžasem vyslechl, jak jejich dialog skončil jeho větou, která zřetelně vyzněla jako obvinění: „Já už ti na nic odpovídat nebudu, protože se umíš vyjadřovat přesněji než já.“Což je na jedné straně pravda, Saša byl vzdělanější a určitě měl dřív příležitosti debatovat, obhajovat svá stanoviska a tříbit si názory a řečnický um, ale na druhé straně to vidím jako začátek konce. Protože netuším, kam až to může dojít, když se nedovzdělanost a primitivní slovník dá blahosklonně použít jako zbraň.