Moskva už se do svých satelitů nemíchala

Po nástupu Michaila Gorbačova do funkce generálního tajemníka ÚV KSSS v březnu 1985 a vyhlášení politiky perestrojky a glasnosti – zásadních reforem ekonomického i politického směřování v Sovětském svazu a otevřeného informování o stavu země – se změny následně nevyhnuly ani zemím socialistického bloku. Mezi dynamikou perestrojky v SSSR a přestavby hospodářského mechanismu v ČSSR byl ale od začátku stále propastnější rozdíl. Bizarní okolností bylo třeba zvýšení zájmu české a slovenské veřejnosti o sovětský tisk a naopak snaha režimu o omezení jeho přístupu k občanům.

V únoru 1989 navštívil Moskvu předseda vlády Ladislav Adamec a v dubnu generální tajemník ÚV KSČ Miloš Jakeš. Gorbačov Jakeše informoval o dění v SSSR, ekonomických potížích i hrozícím kolapsu režimů v Polsku a Maďarsku.

Jakešovi asi nelahodila slova, kdy vyzdvihl některé reformní kroky z roku 1968 a doporučil větší spolupráci s bývalými členy KSČ (zároveň však Kreml nezpochybňoval Poučení z krizového vývoje). S postupujícím rokem 1989 bylo stále jasnější, že Moskva se nebude do změn ve svých satelitech nijak vměšovat – ani vojensky, ani politicky, což se projevilo i u nulové aktivity okupačních vojsk v listopadu 1989 u nás. Snad jen spolupráce mezi StB a KGB běžela nerušeně dál, i když už ne v takové intenzitě jako dosud.

Když pak 26. února 1990 navštívil Václav Havel, už jako prezident republiky, Moskvu, tak ještě před odletem deklaroval zásadní změnu po desetiletích – nepřijíždí jako vazal, ale jako představitel již suverénní země. Sovětská strana naopak vyjádřila politování nad vpádem do Československa v srpnu 1968. Výsledkem pak byl podpis dohody o odchodu sovětských vojsk z Československa (ta se do června 1991 skutečně stáhla).