Média začínají postupně měnit tvář

Televize lže, jako když Rudé právo tiskne.“Okřídlené úsloví vystihovalo rozpoložení lidí konfrontujících zprávy z médií s informacemi očitých aktérů událostí na Národní třídě v pátek 17. listopadu 1989. Počáteční informační monopol však sametovou revoluci nezastavil ani nezbrzdil. Od pondělního rána (20. listopadu) se Prahou rychle šířila výzva: Sraz ve čtyři na Václaváku. Výsledkem bylo do té doby nejmasovější protirežimní vystoupení roku.

Československá televize už tuto demonstraci nemohla ignorovat. Když reportér ve večerních zprávách popisoval bouře v ulicích Prahy, nerozpakoval se počet demonstrantů odhadnout na dvě stě tisíc. Bez jakéhokoli odsudku rovněž hovořil o vyhlášené stávce studentů vysokých škol a debatoval s nespokojenými studenty o jejich požadavcích.

V pondělí ráno si lidé o „Národní třídě“v Rudém právu přečetli ještě v podstatě jen to, že „hlas rozumu nebyl vyslyšen a agresivní jádro demonstrantů vyvolalo střet se silami pořádku“, večer po demonstraci už bylo jasné, že král, jehož trubadúrem Rudé právo bylo, je nahý.

Marta Kubišová zpívá hymnu na Letné. Poprvé v přímém přenosu ČST.

Informační hráz – už předtím poškozená třeba Mladou frontou, která na titulní straně svého pondělního vydání vyzvala k prošetření zásahu na Národní třídě ak „vážnému dialogu“mezi mocí a společností – se protrhla. I Svobodné slovo, list Československé strany socialistické, začalo psát už opravdu svobodně a čtyřicet let kolaborující národněfrontovní strany

Autor je spolupracovník LN

FOTO ČTK

– byť Československá strana lidová zpočátku poněkud váhavě – se chystaly vystoupit proti KSČ. Bylo jen logické, že po tak náhlém a hromadném úprku od komunistického praporu nabyly demonstrace velice rychle rozměrů, které komunistickou stranu záhy donutily kapitulovat.