Vláda chce z digitální daně 5 miliard
Ministři požehnali návrhu na zdanění internetových gigantů sedmi procenty z příjmu. Česko by mělo po vzoru některých evropských zemí vybírat více peněz od firem jako Google nebo Facebook.
PRAHA Nejen Francie, Rakousko, Itálie nebo Spojené království. Internetové giganty typu Google nebo Facebook budou přispívat miliardami i do pokladny českého státu. Pro zavedení digitální daně z tržeb nadnárodních společností rozhodla včera bez větších sporů vláda. Návrh ministerstva financí čeká ještě hlasování v parlamentu. Platit by měl od poloviny příštího roku.
Zákon, který má u nás sedmiprocentní taxou zdanit příjem z internetových služeb velkých koncernů, může státní kase přilepšit na daňových příjmech zhruba o pět miliard korun ročně.
Všichni jsou pro?
Záměr ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) našel pochopení u koaličních partnerů z ČSSD a podle předběžných reakcí s ním nemá zásadní problém ani opozice. „Jedná se o vyrovnávací daň, která napravuje současnou nerovnováhu. Internetové giganty u nás neplatí daně z ročního příjmu z reklamy v České republice
minimálně
je odhadovaný přínos pro státní rozpočet
Google vydělává hlavně na reklamě (v mld. dolarů) v míře, která by odpovídala ostatním firmám v České republice, což je nefér,“říká ministryně Schillerová.
O určitém zdanění internetových korporací typu Facebooku, Google, Amazonu a některých dalších diskutují členské státy Evropské unie už od loňska. A marně.
Jak Česko vybírá daně (2018, v mld. korun)
Většina kritizuje, že tyto společnosti sídlí a tedy i platí daně ve vybraných daňových rájích, přitom ale zemím, kde prostřednictvím sociálních sítí nebo internetového obchodování inkasují příjmy z reklamy, neodvádějí nic.
Jenže členové EU se dosud nedokázali shodnout na společném postupu. Část zemí, jako třeba Dánsko, Irsko nebo Finsko, požaduje, aby Evropa počkala na jednotný světový systém, který navrhne Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). A další státy na nic nečekaly a prosadily doma vlastní způsob zdanění.
Přestože třeba Francie si tím vysloužila hněv amerického prezidenta Donalda Trumpa, který v zájmu amerického Googlu hrozil zavedením cel na francouzské víno. Spor se ale oběma stranám podařilo zažehnat. Francouzi si tak slibují při tříprocentním zdanění reklamních příjmů těchto firem roční přilepšení rozpočtu ve výši 500 milionů eur (zhruba 12,8 miliardy korun). Sousední Rakousko zavádí digitální daň pětiprocentní, tedy o dva procentní body nižší než Česko.
Daň se vztahuje na společnosti s globálním obratem nad 750 milionů eur (přes 19 miliard korun) ročně, které na našem území dosáhnou za kalendářní rok obratu minimálně 100 milionů korun za uskutečněné zdanitelné služby.
K nim patří příjmy z umísťování cílené reklamy na daném internetovém portálu, z využití mnohostranného digitálního rozhraní (například internetového bazaru) a z prodeje dat o uživatelích.
Riziko arbitráží
V tom ale může být podle některých expertů problém. Dotčené koncerny se zřejmě budou bránit. V případě arbitráže by mohly argumentovat nepovoleným dvojím zdaněním. „Digitální daň, včetně té české, je daní z příjmu, nikoli ze zisku, což právě značí, že ke dvojímu zdanění dojít může,“myslí si hlavní ekonom společnosti Czech Fund Lukáš Kovanda.
Komora daňových poradců (KDP) zase upozornila, že výklad některých pojmů zákona může být pro nové plátce daně nejednoznačný. A hrozí konflikt s mezinárodními smlouvami. „Dokud nebude panovat shoda o zdanění digitální ekonomiky mezi hlavními světovými lídry, bude efekt nové daně velmi nejistý,“varuje Martin Kopecký z KDP.