Jak se z bakaláře stal Richelieu
Exposlanec ODS Marek Šnajdr tahá za nitky ve zdravotnictví už téměř patnáct let.
PRAHA Diskusní souboje sociálního demokrata Davida Ratha a člena ODS Marka Šnajdra svého času patřily k hlavním politickým událostem, v nichž se profilovalo příští směřování českého zdravotnictví. Rath je nyní na sedm let ve vězení, poté co se nechal načapat se sedmi miliony v krabici od vína. A policie se nyní zjevně domnívá, že osudy obou mužů by měly být i nadále spojené. Jak již LN včera informovaly, Šnajdr, kterého Rath kvůli jeho nižšímu vzdělání v minulosti posměšně tituloval „pane bakaláři“, si vyslechl obvinění kvůli údajným manipulacím se zakázkami pražské Nemocnice Na Bulovce.
Zatímco Rath vládl z ministerského křesla, Šnajdr se držel v pozadí. V letech 2006 až 2010 byl prvním náměstkem hned tří ministrů zdravotnictví za ODS, Tomáše Julínka, Daniely Filipiové a Dany Juráskové. Byl rovněž členem správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), a dokonce i jejím předsedou. Tím fakticky obsadil obě hlavní kontrolní křesla státního zdravotnictví.
Od té doby až v podstatě dodnes je patrný jeho vliv na chod českého zdravotnictví. Podnikatelé ve zdravotnictví často mimo záznam uvádějí, že kdo chtěl v byznyse uspět, na něj a jeho zájmy brzy narazil. Byla to až Evropská komise, kdo poodkryl veřejně jeho roli. Ve zprávě o korupci ve zdravotnictví z října 2013 se uvádí, že se v Česku mluví o Šnajdrovi jako o kardinálu Richelieuovi českého zdravotnictví. Tedy jako o šedé eminenci, která v pozadí tahá za nitky.
Levoty všeho druhu
Po volbách v roce 2010 Šnajdr na ministerstvu skončil, třebaže jeho vliv nezmizel. Jak na něj vzpomíná muž, který po éře ODS zdědil ministerstvo zdravotnictví? „Má to dvě roviny. Zdaleka nejhorší byl zdravotnický systém. Byl v sociálním rozvratu, jak ostatně demonstrovala akce Děkujeme, odcházíme (při které v březnu 2011 tisíce lékařů hrozily odchodem – pozn. red.), která se opravdu realizovala,“řekl LN Leoš Heger, ministr zdravotnictví za TOP 09 z let 2010 až 2013. Druhé velké dědictví, s nímž se musel vyrovnat, bylo podle Hegera využití peněz, výběrová řízení a „levoty všeho druhu“.
Osobně je přesvědčen, že Šnajdr měl v českém zdravotnictví mimořádně silné postavení. „Byl zručný a penetrantní člověk. Jeho vztahy a vhled do přímo řízených i dalších nemocnic byly na vysoké úrovni. Musím uznat, že se ve zdravotnictví pohyboval chytře. Peníze, o kterých se tvrdilo, že je z toho vydělal, se v mé době jednoznačně neprokázaly,“dodal exministr.
Do ODS Šnajdr vstoupil už v roce 1993, ve svých 18 letech. Už od počátku kombinoval politiku s podnikáním. Ve 21 letech stanul v čele firmy HP Construct jako její ředitel. Členem představenstva v ní byl Petr Hapala, člen výkonné rady ODS. Po dvou letech společnost zkrachovala a nechala po sobě dluh 67 milionů korun. Přesto, že předtím dostávala lukrativní zakázky především z obecních peněz, od starostů z ODS.
Zpráva Komise navíc podrobně popisuje příběh privatizace středočeských nemocnic, do něhož Šnajdr také zasáhl. Nemocnice nejprve dostaly tučné dotace od státu a později je kraj v čele s hejtmanem Petrem Bendlem (i jeho zpráva jmenovitě zmiňuje) lacino prodal v privatizaci.
Zřejmě nejzajímavější událost se ale odehrála na posledním zasedání vlády Mirka Topolánka (ODS) v květnu 2009. Kabinet jen čtyři dny před svým rozpuštěním učinil velmi kontroverzní rozhodnutí, kdy poslal do zdravotnictví 1,5 miliardy korun na různé problematické projekty. Ty zahrnovaly proslulý nákup gama nože pro Nemocnici Na Homolce za 152 milionů korun, cyberknife pro ostravskou nemocnici za 200 milionů nebo nákup akcií ve společnostech zabývajících se kmenovými buňkami, které byly založeny jen pár týdnů předtím. Tyto společnosti získaly na dotacích skoro miliardu korun.
Zůstali „šnajdroidi“
O vliv Šnajdr nepřišel ani po odchodu z ministerstva. Nepřímo to bylo možné odpozorovat podle toho, kdo z ředitelů státních nemocnic a dalších vlivných hráčů ve zdravotnictví používal kryptovací telefon. Měla ho pochopitelně i šéfka Nemocnice Na Bulovce Andrea Vrbovská. Mezi Šnajdrovy blízké spolupracovníky se řadí i současný šéf VZP Zdeněk Kabátek či bývalý ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD).
Šnajdr sice pochází ze severu Moravy, ale politické útočiště nalezl ve středních Čechách. V nich měl významné slovo i tehdejší šéf poslaneckého klubu ODS Petr Tluchoř. „S Tluchořem byli hodně na krátko. Jinak Šnajdr patřil k takovým korunním princům a „dvojkám“strany v úřadech, jako náměstek Martin Barták na obraně, Klausův mluvčí Radim Ochvat na Hradě nebo Marek Dalík u Topolánka,“řekl LN zdroj z ODS.
Rebel v ODS
S Tluchořem a dalším poslancem „modrých“Ivanem Fuksou patřil do skupinky rebelů, kteří za vlády Petra Nečase nechtěli podpořit daňový balíček. V roce 2012 všichni tři raději složili mandáty. Šnajdr se pak ocitl ve funkci předsedy dozorčí rady Čepra. To ho přivedlo i do hledáčku policie v kauze premiérovy milenky Jany Nagyové. Dle žalobců Nečas, jeho žena Jana (dříve Nagyová) a někdejší náměstek ministra zemědělství Roman Boček v roce 2012 přislíbili Šnajdrovi, Tluchořovi a Fuksovi lukrativní funkce za to, že se vzdají mandátu a nechají projít vládní daňový balíček, s nímž nesouhlasili. Trojice exposlanců v létě 2013 skončila ve vazbě. Nejvyšší soud ale dospěl k závěru, že je v této věci kvůli poslanecké indemnitě nelze stíhat. Za to je stát musel odškodnit.